Modřanská rokle - přírodní památka

Obecné informace

Modřanská rokle představuje Libušského a Písnického potoka mezi Písnicí a Modřany. Patří k přírodnímu parku Modřanská rokle - Cholupice.

Geologická charakteristika

Břidlice štěchovické skupiny svrchního proterozoika, slepencové vložky.

Pedologická charakteristika

Menší závěje navátých písků.

Botanická charakteristika

Při Libušském a Písnickém potoce se rozkládají porosty lužních lesů (svaz Alno-Ulmion). Nepůvodní porosty akátu (Robinia pseudo-acacia) s borovicí černou (Pinus nigra) a lesní (P. silvestris) a nitrofilními druhy v bylinném patrě. Z rostlin se vyskytuje hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), křivatec český (Gagea bohemica), ve zbytcích cídivka přezimující (Geranium phoeum), roztorušeně kakost hnědý (Geranium phoeum), hojně konopice velkokvětá (Galeopsis speciosa). Na severních svazích jsou rozrostlé nepůvodní jehličnaté dřeviny s fragmenty porostů svazu Androsacion vandellii s řídkým výskytem trsů kapradě samce (Dryopteris filix-mas), v údolí porosty ptačincových olšin s bohatým bylinným patrem

Zoologická charakteristika

Území je osídlené převážně drobnou faunou. Z plžů zde žije dvojzubka lužní (Perforatella bidentata), silně ohrožená Vallonia enniensis. V údolní nivě potoka vlhkomilné druhy brouků (z drobných střevlíkovitých Nebria brevicollis a Bembidion tibiale, z nosatcovitých Otiorhynchus scaber, Brachysomus echinatus, z významných mokřadních druhů Notaris maerkeli a Gymnaetron villosulum). Hnízdí zde strakapoud velký (Dendrocopos major), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnkava obecná (Fringilla coelebs).

Plán péče

Aby bylo možné důsledně chránit přírodní hodnoty, jsou v souladu se zákonem č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 395/92 Sb. zpracovány plány péče. Ty jsou závaznou směrnicí pro regulaci přirozeného vývoje a lidské činnosti v konkrétním zvláště chráněném území pro následující desetiletí. Zpracování plánů zadává odbor životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy, který je příslušným státním orgánem ochrany přírody a krajiny ve zvláště chráněných územích v hlavním městě Praze. Pro naši městskou část byly projednány plány péče pro přírodní rezervaci Šance a přírodní památky Cholupickou bažantnici a Modřanskou rokli. Plány péče vycházejí ze zjištěného současného stavu, z inventarizačních průzkumů a z veškerých dostupných materiálů získaných vědeckými průzkumy. Obsahují návrhy praktických opatření, která mají zamezit nepříznivým vlivům okolí na přírodní poměry území a přispět k odstranění nežádoucích objektů, zařízení, skládek apod. Plány mají usměrnit využívání území k hospodářským, vědeckovýzkumným, osvětovým a dalším účelům. Jsou směrodatné nejen pro orgány ochrany přírody, ale i pro vlastníky a správce pozemků. Návštěvníci chráněných území mohou přispět k ochraně přírody dodržováním ochranných podmínek stanovených v zákoně č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny a ve vyhláškách týkajících se konkrétních zvláště chráněných území.

Modřanská rokle bylo území původně převážně obecních pastvin, s mělkou půdou, ale se zajímavým výskytem řady druhů teplomilné květeny s významnými druhy jako byl koniklec luční, bělozářka liliovitá, křivatec český, divizna fialová. Z těchto rostlinných společenstev mnoho nezůstalo: na jižních svazích dnes ojediněle najdeme ostrůvky kostřavy waliské, mochny písečné, pryšce chvojky, případně skalníku celokrajného a hvozdíku sivého. Pokud zde v minulosti byly lesy, pak jich zde obec Modřany měla v r. 1786 3 jitra, zbývající 422 jitra lesů byla součástí panských lesů, ať již původně patřily velkostatkům Komořany nebo Dolní Břežany. V samotném údolí Libušského potoka pak byly jen většinou jednotlivé skupiny stromů jako byly vrby, javory, olše, jilmy, jasany. Území je jednou z klasických lokalit českých botaniků 19. století : Čelakovského, Opize, Streinze, Jiruše. Jejich nálezy najdeme ve starých herbářích Národního muzea, popisy pak v některých pozůstalostech v archivu muzea.

Dnešní vzhled území je dán především rozsáhlým zalesněním v průběhu první republiky, kdy byl zde preferován akát, ale také smrk, borovice černá, dub červený a další nepůvodní dřeviny. To způsobilo, že původní ráz údolí se zcela změnil, ze strání z jara plných květů nezbylo nic. Zejména v nepůvodních akátových porostech je znemožněna existence původních druhů rostlin, nenajdeme zde ani vhodné podmínky pro hnízdění ptáků. Lepší podmínky pro hnízdění nacházejí ptáci v místech s výskytem původních dřevin a křovin. Zahnízdění ptáků je podporováno rozmisťováním ptačích budek. Letos jich přibyla od Svazu ochrany přírody a krajiny rovná stovka. Najdeme zde např. brhlíka lesního, sýkory koňadru, modřinku, uhelníčka, parukářku, šoupálka dlouhoprstého, puštíka obecného, strakapouda velkého a další druhy. Z lovné zvěře se zde vyskytuje zvěř srnčí, černá, zajíci, bažanti, jsou tu i kuny, tchoři i lišky.

Území Modřanské rokle je v Praze významnou geologickou lokalitou. Najdeme zde v zářezu rokle jak čtvrtohorní vltavské terasy, v podloží pak proterozoické a ordovické břidlice tak zejména unikátní výskyt proterozoických dobříšských slepenců. V minulosti zde byla řada lomů, kde byl těžen stavební kámen, což ovlivnilo dnešní konfiguraci terénu. V jednom z lomů v dolní části rokle ve stěně najdeme odkrytý tzv. Závistský přesmyk, ve kterém vystupují starší horniny proterozoické (předprvohorní) nad mladší ordovické horniny, a to pískovce a břidlice letenského souvrství. Bezesporu je však území modřanské rokle nejbohatším nalezištěm měkkýšů na území Prahy. Vyskytuje se zde 47 druhů, najdeme zde jak druhy lesních biotopů, tak i druhy suchých i vlhkých stanovišť i otevřené krajiny a stanovišť vodních.

Území Modřanské rokle je, bohužel, na mnoha místech znečištěno nepovolenými skládkami odpadků, existence zvěře je zde ohrožován volně pobíhajícími psy. Po ukončení rozsáhlého skládkování odpadů na severní straně rokle je tato plocha již stabilizována, zatravněna a údolí již až na výluhy ve vlhkém období neohrožuje. Ke zklidnění území přispívá uzavření rokle pro motorová vozidla, takže zde občané z okolí nachází příznivé prostředí pro procházky. V roce 2000 bylo nově celé území přírodní památky Modřanská rokle (vyhlášena v r. 1988) označeno značením červenými pruhy a osazením hraničních tabulí se státním znakem. Cílem Svazu ochrany přírody a krajiny ČR je zhotovit a osadit na přístupové cesty do Modřanské rokle velké barevné informační tabule pro veřejnost s popisem přírodních zajímavostí území. Na hraničních tabulích pak bychom chtěli umístit alespoň stručné informace o chráněném území. Věříme v podporu tohoto našeho záměru od Magistrátu hl. m., tak i od Městské části Prahy 12, aby i toto chráněné území dostalo odpovídající informační vybavení jako většina ostatních pražských chráněných území.

Za stránku odpovídá: RNDr. M. Ježková, OŽP, ÚMČ Praha 12
Poslední aktualizace: 10.01.2005