Volba jazyka


Orientační nabídka


Praha 12 - Oficiální web mětské části 


Vyhledávání

 

 rozšířené vyhledávání | ? (Nápověda k vyhledávání)



Cesta: Titulní stránka > MĚSTSKÁ ČÁST > MČ, základní informace > Základní informace > Názvy ulic v Praze 12

 

Názvy ulic v Praze 12

 

 
 

Údaje převzaty z knihy Pražský uličník - encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, Mgr. Marek Lašťovka, doc. dr. Václav Ledvinka, Csc., Vydalo nakladatelství LIBRI v roce 1997.

Názvy nově vzniklých komunikací jsou průběžně doplňovány na základě usnesení Rady HMP.

Amortova (Modřany)
Vilím Amort (1864-1913), český sochař, autor řady soch rozmístěných na mnoha místech Prahy, např. v budově Městské spořitelny české. Narodil se v Modřanech a žil zde až do 1895.
Chodská do 1971. Chodové. Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Andělova (Modřany)
Karel Anděl (1884-1948), český astronom, jeden ze spoluzakladatelů České astronomické společnosti, rodák z Modřan, působil jako učitel v Praze.
S.K.Neumanna do 1971. Stanislav Kostka Neumann. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Angelovova (Modřany)
Ivan Angelov (1864-1924), významný bulharský malíř, představitel realismu směřujícího k národní tematice. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Aristotelova (Modřany)
Aristoteles ze Stageiry, 384 - 322 př. n. l., řecký filosof, žák Platonův a vychovatel Alexandra Makedonského.
Vychází jihozápadním směrem ze západního konce východní větve Babské a slepě končí před Sokratovou. Vznikla v roce 2011.

Babská (Modřany)
Pojmenování ulice je odvozeno od názvu modřanských čtvrtí Baba II. a III. (Baba, případně Bába je obvykle pojmenování kopců s oblým vrcholem a často i s prehistorickým kultovním významem). Babská ulice spojila 1958 Babu II. a III. s ulicí Dolnocholupickou . Původně byly tyto části Modřan spojeny pouze polní cestou. Zdejší občané začali 1951 budovat svépomocí silnici (viz níže), která spojila ves s Babou III. Dnes, kdy je vybudována nová komunikace, je ulice přerušena a ztratila svou spojovací funkci.
Brigádníků do 1971. Název ulice pochází od brigádníků, kteří se podíleli na její výstavbě. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Barákova (Modřany)
Josef Barák (1833-1883), mladočeský politik, novinář a spisovatel, působil v Národních listech a spoluvydával almanach Máj. Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948.

Barrandova (Modřany)
Tvoří kolmou příčku mezi Modřanskou a Pod vinicí severně od ulice Pod Belárií. Joachim Barrande, 1799 - 1883, francouzský geolog a paleontolog, který prožil svůj život v Čechách a významně se zasloužil o prozkoumání a popis Českého Krasu.. Ulice byla takto patrně pojmenována mezi lety 1991-1996. Roku 1991 byla ulice úředně zrušena, přestože stále existovala.V roce 2003 bylo schváleno obnovení zrušeného názvu.

Barunčina (Modřany)
Barunka, postava z knihy Boženy Němcové Babička. Před připojením Modřan k Praze v roce 1968 se ulice jmenovala Boženy Němcové, pro duplicitu názvu byla přejmenována.

Benáčanova (Modřany)
Josef Benáčan (1880-1950), místní občan, aktivně působil ve veřejném životě Modřan, hrával ochotnické divadlo.
Prokopa Holého do 1971. Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Boješická (Cholupice)
Boješice, ves v jižních Čechách, leží severně od Písku. Ulice byla pojmenována po připojení Cholupic k Praze v roku 1974.

Bojovská (Modřany)
Název ulice je odvozen od Bojovského údolí, působiště starých trampů.
Rokycanova do 1971. Jan Rokycana. Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla pro duplicitní název přejmenována.

Borová (Modřany)
Název připomíná borový les, jehož zbytky se dochovaly v sousedství (západní hranice zátišského lesa).
Vaníčkova 1932-1948 (Jindřich Vaníček)
Vítězná 1948-1971 pojmenování pravděpodobně na počest tzv. „vítězství pracujícího lidu“ v únoru 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Borovanská (Modřany)
Borovany, město v jižních Čechách, leží nedaleko Českých Budějovic. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1988.

Botevova (Modřany)
Christo Botev (1849-1876), bulharský básník a publicista, jeden v vůdců bulharského národně osvobozeneckého hnutí, padl v boji s Turky. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Boženy Jandlové (Komořany)
Božena Jandlová byla dobrovolná ošetřovatelka, která v červnu 1945 ve dvaceti letech zemřela na nákazu tyfem v Terezíně.
Ulice vychází jihovýchodním směrem z ulice Do Koutů a končí před ulicí Na Komořsku. Vznikla v roce 2010.

Božetická (Modřany)
Božetice, ves v jižních Čechách, leží východně od Milevska. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1988.

Branislavova (Modřany)
František Branislav (1900-1968), český básník a esejista, příslušník wolkerovské generace, bydlel v Modřanech až do své smrti.
Heydukova (Hejdukova) do 1971
Adolf Heyduk – ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Branišovská (Točná)
Přesný původ názvu nezjištěn, patrně se jedná o ves Branišov. Vsí tohoto jména však existuje nejméně 9. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Brtecká (Točná)
Brtec, ves v jižních Čechách, leží severně od Písku. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Břežanské údolí (Točná)
Dolní Břežany, obec ve středních Čechách při jižním okraji Prahy. Komunikace pojmenována až v roce 1996 podle původního místního názvu užívaného pro tuto silnice vedoucí hlubokým údolím podél Břežanského potoka do Dolních Břežan.

Cihlářova (Kamýk)
Evžen Cihlář (1917-1945), čalouník, zemřel na následky zranění z pražského povstání 28.5.1945. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Cílkova (Kamýk)
Vladimír Cílek (1902-1945), řidič, padl v Pražském povstání 5.5.1945. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Cuřínova (Kamýk)
Jiří Cuřín (1926-1945), student, padl v Pražském povstání 8.5.1945. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Čechtická (Kamýk)
Čechtice, ves jihovýchodně od Vlašimi směrem na Pelhřimov. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Československého exilu (Modřany)
Název symbolizuje čs. exilové hnutí v zahraničí po roce 1948. Název od roku 1992.
Od roku 1979 se komunikace nazývala Pětiletky, v roce 1988 byla prodloužena o komunikaci, která navazuje na ulici Pětiletky a vede k ulici Modřanské. V roce 1992 dostala ulice současný název.
Pětiletky 1979-1992

Daňkova (Modřany)
Bohuslav Daněk (1900-1944), tavič oceli, člen KSČ, za války ilegální pracovník, byl popraven v Drážďanech v roce 1944. Ulice nese název od svého vzniku roce 1979.

Darwinova (Modřany)
Charles Robert Darwin (1809-1882), britský přírodovědec, zakladatel evoluční teorie a moderní biologie (O původu člověka).
Riegrova do 1971, František Ladislav Rieger, ulice vznika a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Daškova (Modřany)
Václav Dašek (1887-1970) byl profesorem na ČVUT. Publikoval v oborech dynamika a statika, především statika rámových konstrukcí.
Ulice pod názvem Těšíkova v rozsahu dnešní Daškovy byla pojmenována poprvé v roce 1979. Roku 1983 byla pojmenována ulice podle téže osoby, tentokrát však v místě dnešní Těšíkovy, a to bez jakéhokoli přejmenování či zrušení předcházejícího shodného názvu. Od té doby, patrně podle zvykového práva, se na plánech Prahy též objevuje název Daškova, jehož původ však nebyl úředně zakotven, může se jednat též o oběť 2. světové války, jako v případě L. Těšíka.
Těšíkova 1979-1983

Davelská (Komořany)
Davle, ves ležící jižně od Prahy na Sázavě.
Šípková do 1971, název odvozen od šípkového porostu. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Do čtvrti (Modřany)
Název naznačuje územní začlenění ulice do terénu obce, směřuje do centra Tyršovy čtvrti.
Sokolská do 1948
Obránců míru 1948-1971. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Do koutů (Modřany)
Název ulice souvisí s tím, že v této ulici nebyl v době jejího vzniku žádný vchod do domu a vedla tedy pouze „do koutů“. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1962.

Do Lipin (Cholupice)
Ulice byla pojmenována v roce 1991 podle pomístního názvu V Lipinách , který se vztahuje k místu pod Cholupickým vrchem. Původ názvu může mít souvislost s místním porostem.

Do Píšovic (Modřany)

Dobevská (Kamýk)
Obec v jižních Čechách nedaleko Písku. Název od vzniku ulice v roce 1983.

Dolnobřežanská (Modřany)
Dolní Břežany, ves ve středních Čechách, leží jižně od Prahy.
Dolní Břežanská
Břežanská do 1971. Ulice byla přejmenována, resp. upraven její název, po připojení Modřan k Praze v roce 1968.

Dolnocholupická (Modřany)
Cholupice
Cholupická. Ulice nesla název již před rokem 1948.
Dolní Cholupická do 1971. Název byl upraven po připojení Modřan k Praze v roce 1968.

Dolnojirčanská (Kamýk)
Dolní Jirčany, ves jižně od Prahy poblíž Jesenice při silnici do Jílového. Ulice byla pojmenována v roce 1955, ačkoliv existovala již dříve.

Dostojevského (Modřany)
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1921-1881), ruský spisovatel – prozaik a představitel realismu (Zločin a trest, Idiot, Zápisky z mrtvého domu, Běsi).
Šlikova do 1971
Jáchym Ondřej hrabě Šlik. Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Družná (Modřany)
Tato ulice dostala název podle toho, že zdejší obyvatelé žili v družné pohodě.
Do polí
Ulice nesla název podle směru, přejmenována byla po připojení Modřan k Praze v roce 1968.

Durychova (Kamýk)
Jaroslav Durych (1886-1962), prozaik, esejista, publicista, básník, dramatik a překladatel, původem vojenský lékař.
Dolejšího 1976-1995
Vojtěch Dolejší (1903-1972), novinář, člen KSČ, šéfredaktor Práce, Rudého práva, Tvorby, Květů, předseda Svazu novinářů.
Emlerova (Modřany)
Josef Emler (1836-1899), český historik, archivář města Prahy, profesor Univerzity Karlovy. Z hlavních prací: Regesta diplomtica nec non epistolaria Bohemiae, Rukověť chronologie křetanské.
Zborovská do 1948
Jaroslava Haška 1948-1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Fišerova (Modřany)
Josef Fišer (1903-1944), zedník, člen KSČ, ilegální pracovník, popraven v Drážďanech roku 1944. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Frézařská (Modřany)
Název ulice je odvozen od řemesla frézařského. Název byl uměle vytvořen.
Milíčova do 1971 - Jan Milíč z Kroměříže
Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948.
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Generála Šišky (Modřany)
Generál Alois Šiška, 1914 – 2003, za druhé světové války příslušník 311. perutě RAF. Za komunistického režimu pronásledován, čestný občan Prahy, v posledních letech života bydlel v Praze 12.
Kolarovova do roku 2003 - Vasil Kolarov (1877 – 1950), bulharský politik, pracovník mezinárodního dělnického hnutí, ústřední tajemník BKS, člen předsednictva KI, jeden z vůdců odboje proti fašismu, od roku 1949 předseda rady ministrů.
Ulice nesla název Kolarovova od svého vzniku v roce 1979, kdy však byla schválena jako „komunikace jdoucí podél sídliště směrem do Libuše“, tedy patrně pro část dnešní ulice od křižovatky s ulicí Čs. exilu až po křižovatku se Zelenkovou. Tato spojnice mezi Libuší a Komořany měla však již dříve název Libušská, který se později vytratil. Posléze, patrně před rokem 1985, kdy vešly reálně v platnost názvy ulic z roku 1979, byla prodloužena Kolarovova ke Komořanské přejmenováním části Dolnocholupické. Někdy v 90. letech pak byl přejmenován název Lhotákova pro horní část dnešní Kolarovovy od křižovatky se Zelenkovou k Novodvorské.

V roce 2004 byl název Generála Šišky schválen i pro novou navazující komunikaci, západní konec ulice se stáčí k severu, vede severním směrem a za ulicí U modřanské školy vstupuje do Modřanské.

Hájenská (Modřany)
Ulice dostala název na památku bojů v květnu 1945, kdy se zdejší občané hájili proti postupujícím německým jednotkám.
Trhanovská do 1971 – Trhanov

Hájíčkova (Točná)
Původ názvu nezjištěn. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Hamrová (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu V Hamrové.
Kaplířova do 1971 - Kašpar Kaplíř ze Sulevic
Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948.

Hasova (Modřany)
František Hasa (1863-1945), český technik, profesor ČVUT v Praze. Ulice nese jeho jméno od vzniku v roce 1979.

Hausmannova (Modřany)
Čeněk Hausmann 1828-1896), český technik, profesor nauky o strojních, první rektor ČVUT v Praze. Název nese ulice od roku 1979.

Herrmannova (Modřany)
Ignát Herrmann (1854-1935), český spisovatel a redaktor Národních listů.
Ignáta Herrmanna – před připojením Modřan k Praze v roce 1968 nesla ulice tento tvar názvu, v roce 1971 byla pojmenována dnešním názvem.

Hoblířská (Modřany)
Název ulice je odvozen od řemesla hoblířského. Název byl uměle vytvořen.
Petra Chelčického do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

Hodkovická (Kamýk)
Hodkovice, ves při jižním okraji Prahy poblíž Jesenice. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1941.

Homérova (Modřany)
Homér (8. století př. n. l.) nejstarší řecký epický básník, autor eposů Ilias a Odysseia.
Šmeralova 1962-1971 - Dr. Bohumír Šmeral
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována. Ulice vznikla přerušením Urxovy ulice v roce 1962.

Hornocholupická (Modřany)
Cholupice, kdysi ves, k Praze připojena roku 1974, dnes součást městské části Praha 12.
Cholupická – ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948.
Horní Cholupická do 1971

Hospodářská (Točná)
Původ názvu nezjištěn. Ulice byla pravděpodobně přejmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Hrachovská (Točná)
Hrachov, ves – existují 2 vsi toho jména, jedna na Příbramsku a druhá na Písecku. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Hrazanská (Cholupice)
Hrazany, ves v jižních Čechách, leží jihovýchodně od Písku. Ulice byla pojmenována po připojení Cholupic k Praze v roce 1974.

Hrubínova (Modřany)
František Hrubín (1910-1971), český básník, prozaik a překladatel. Autor milostné a přírodní lyriky. Z nejznámějších děl: Zpíváno z dálky, Země sudička, Chléb s ocelí, Romance pro Křídlovku, Můj zpěv.
Antonína Sovy do 1971

Hřebíkova (Modřany)
Antonín Hřebík, modřanský občan, který padl v bojích s nacisty v Květnu 1945.
Domažlická do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitu názvu přejmenována.

Hubičkova (Modřany)
Jiří Hubička, obyvatel Modřan, padl v květnových bojích v roce 1945.
Vančurova do 1971 – Vladislav Vančura
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitu názvu přejmenována.

Hudcova (Komořany)
Alois Hudec (1908-1997), významný sokolský pracovník, český sportovní gymnasta, mnohonásobný mistr světa na jednotlivých nářadích, vítěz na kruzích při olympijských hrách v Berlíně 1936.
K Točné do 1971
Název ulice byl odvozen od jejího směru. Vede do Točné.

Cholupická (Kamýk)
Cholupice, původně ves, k Praze připojena v roce 1974, dnes součást Městské části Praha 12. Ulice nesla název od svého vzniku v roce 1938.
Cholupice, původně Cholpice, pojmenované pravděpodobně od jména Cholp, jsou známy především archeologickou lokalitou Závist v blízkosti Točné. Od 2. století před naším letopočtem zde byla zřejmě největší keltská pevnost v Čechách. Tato zanikla na přelomu letopočtu a na jejím místě vzniklo nové hradiště, středisko Marobudovy germánské říše.

Chuchelská (Modřany)

Churnajevova (Modřany)
Aschur Churnajev (zemřel 1945), ruský voják, padl při operacích Rudé armády v okolí Modřan v Květnu 1945.
Na Babech
Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948.
Sovětských tankistů do 1971

Imrychova (Kamýk)
Karel Imrich (1907-1944), strojní zámečník, vedoucí ilegální skupiny v závodě Meopta, popraven 11.10.1944 v Drážďanech. Název ulice od vzniku v roce 1983. Původně byla ulice usnesením rady bývalého NVP pojmenována Imrichova, na plánech a uličních tabulích se však počala z neznámých důvodů na přelomu 80. a 90. let objevovat jako Imrychova.

Jordana Jovkova (Modřany)
Jordan Jovkov (1880-1937), bulharský spisovatel, ve svém díle se inspiroval koloritem bulharského venkova. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

K Beránku (Modřany)
Beránek, čtvrť v Modřanech. Název ulice je odvozen od jejího směru ke čtvrti Beránek. Beránek byla dlouho osamocená čtvrť Modřan při silnici do Cholupic, která byla vystavena ve 30. letech minulého století.
Letohradská do 1971

K Břečkám (Cholupice)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Ulice byla pojmenována po připojení Cholupic k Praze v roce 1974

K dolům (Modřany)
Doly, starý název strmého zalesnění úvalu mezi Modřany a Libuší, jímž protéká Libušský potok; bývalé rekreační místo, dnes se nazývá Modřanská rokle.
Husova do 1971. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

K Dýmáči (Cholupice)
Název ulice je odvozen od jejího směru, přesný původ názvu nezjištěn (možná by se mohlo jednat o rybník ve směru ulice). Ulice byla pojmenována po připojení Cholupic k Praze v roce 1974.

K hájovně (Kamýk, Libuš)
Ulice nese název podle svého směru k hájovně od roku 1955, ač v této době existovala již téměř 10 let.

K Hradišti (Točná)
Název ulice je odvozen od bývalého keltského hradišti. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

K jezu (Modřany)
Název ulice je odvozen od jejího směru k jezu na řece Vltavě. Ulice dostala tento název mezi lety 1985 – 1991.

K Ladům (Cholupice)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu Malá a Velká Lada. Ulice byla pojmenována po připojení Cholupic k Praze v roce 1974.

K Lahovičkám (Modřany)
Lahovičky, bývalá osada Lahovic, oboje dnes součást Městské části Praha-Zbraslav. Název ulice je odvozen od jejího směru k Lahovičkám, kam vedl kdysi z Modřan přívoz.
Pobočná do 1971

K lesu (Libuš)
Ulice nese název podle svého směru.
Havlíčkova – Karel Havlíček Borovský. Ulice byla přejmenována kvůli duplicitě po připojení Libuše k Praze v roce 1968.

K Lipinám (Modřany)
Lipiny, pomístní název pro místo pod Cholupickým vrchem nad Libušským potokem. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

K modřanskému nádraží (Modřany)
Název ulice je odvozen od jejího směru k železniční zastávce Praha-Modřany. Železniční trať byla v Modřanech postavena v roce 1881, pravidelný provoz zahájen o rok později. Ulice dostala tento název již před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

K Nouzovu (Komořany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu Nouzov, který náleží snad bývalé usedlosti při cestě do Točné. Podobné názvy obvykle označovaly místa, kde se žilo „nuzně“.
Družnosti do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

K Orionce (Modřany)
Název je odvozen od směru ulice k čokoládovně Orion (založena v roce 1932).
Antala Staška do 1971. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byl název pro duplicitu změněn.

K otočce (Modřany)
Ulice dostala název podle autobusové otočky, která se zde nacházela.
Legií 1932 – 1948
Na výslunní 1948 – 1971
Na výslunní, název podle orientace ulice na jih. Ke změně názvu došlo po připojení Modřan k Praze v roce 1968 pro duplicitu.

K Petrově komoře (Modřany)
Název ulice je odvozen od Petrovy komory (snad pomístní název, který by mohl souviset s názvem Komořan), která se nacházela na katastru vsi Točná.
1. máje do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

K potůčku (Modřany)
Název ulice je odvozen od její polohy, končí u Komořanského potoka, který protéká údolím Ve Srážce. Ulice byla pojmenována již před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

K trnkám (Modřany)
V době vzniku název vedla ulice k polím lemovaným trnkovými keři.
Krátká do 1971
Pojmenování podle délky ulice. Název byl změněn po připojení Modřan k Praze v roce 1968 pro duplicitu, ještě v roce 1970 existovalo v Praze osm ulic s tímto názvem.

K údolí (Modřany)
Tato ulice dostala jméno podle svého směru k údolí Zátišského potoka.
Do údolí do 1971
Ke změně názvu došlo po připojení Modřan k Praze v roce 1968 pro duplicitu názvu.

K Vltavě (Modřany)
Název ulice je odvozen od jejího směru k Vltavě. Vede z Obchodního náměstí směrem k ulici Čs. Exilu, kde byla z dopravních důvodů zaslepena a její pokračování je přerušeno.
Ulice K Vltavě měla velmi pohnutý osud. Kromě mnoho přejmenování se dočkala i razantních stavebních úprav, takže je dnes velmi těžké dopátrat se všech starších názvů, jejích časových zařazení a vzájemných vztahů. Nejstarším názvem bylo s největší pravděpodobností pojmenování V Kateřinkách, který původně platil pro cestu upravenou na silnici teprve koncem předminulého století. Dále názvy Libušina a Libušská – tento název však platil asi pouze pro malou část ulice a spíše náležel dnešní Kolarovově. Po 2. světové válce nesla název Rudé armády, který musel být změněn po připojení Modřan k Praze. Posléze ulice ztratila charakter hlavní komunikace (převzala jej dnešní Kolarovova), dnes je zaslepena a dokonce rozdělena do dvou na sobě nezávislých částí.

K výboru (Točná)
Název ulice je odvozen od jejího směru, patrně se jednalo o bývalý Místní národní výbor. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

K vyhlídce (Modřany)
Ulice vede k ulici Nad Belárií, odkud je pěkný výhled směrem na Prahu a na Vltavu.
Jindřicha Šimona Baara do 1971
Jindřich Šimon Baar, český spisovatel, katolický kněz, účastnil se reformního hnutí katolického kněžstva.

K Vystrkovu (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu Na Vystrkově, neboť zde dříve ves končila. Ulice vedla podél tzv. cukrovarské zahrady.
Přemyslova do 1971 – (Přemysl Oráč)
Ulice vznikla byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

K zatáčce (Modřany)
Ulice se nachází v Čechově čtvrti a ústí do Dolnocholupické ulice nad její ostrou zatáčkou.
Štursova do 1971
Jan Štursa (1880 – 1925) – český sochař, profesor AVU, zakladatelská osobnost českého moderního sochařství.
Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

K závorám (Točná)
Název ulice je odvozen od jejího směru. Ulice, která se mění v polní cestu, končí u dřevěných závor nad údolím přítoku Břežanského potoka. Název dostala ulice po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Kabeláčova (Kamýk)
Václav Kabeláč (1944 – 1968) – poručík VB in memoriam, zavražděn při plnění služebních povinností dne 22.3.1968. Název ulice od roku 1980.

Karasova (Modřany)
Dr. František Karas (1902 – 1957) – středoškolský profesor, člen modřanské odbojové skupiny, pracovník ilegálního časopisu V boj, v roce 1955 odsouzen na 15 let za údajnou vlastizradu.
Fibichova do 1971 – (Zdeněk Fibich)
Relichova 1968 – 1992 (Josef Relich – funkcionář místní organizace KSČ, podílel se na represích vůči odbojovým pracovníkům v 50. letech)

Ke Kálku (Cholupice)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Ulice nesla tento název již před připojením Cholupic k Praze v roce 1974.

Ke Kamýku (Kamýk)
Ulice byla pojmenována podle směru k Lesu – háji Kamýku v roce 1955.

Ke kapličce (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu U kapličky, kam ulice směřuje. Jedná se o místo, kdy byla postavena kaplička, respektive boží muka nad společným hrobem rakouských a pruských vojáků padlých u Modřan v roce 1757.
Víta Nejedlého – (Vít Nejedlý, český hudební skladatel a dirigent, důstojník čs. zahraniční armády v SSSR za 2. světové války).

Ke křížku (Cholupice)
Název ulice je odvozen od jejího směru. Název dostala ulice po připojení Cholupic k Praze v roce 1974.

Ke schodům (Modřany)
Ulice směřuje ke schodišti vedoucímu k silnici Čs. exilu, které bylo vybudováno na počátku 30. let.
Scheinerova 1932 – 1948
JUDr. Josef Scheiner (1861 – 1932) – český politik, účastník zahraničního odboje, člen Sokola, náčelník svazu slovanského sokolstva. Od roku 1918 člen předsednictva Národního výboru čs., po vzniku ČSR poslanec NS, v letech 1918 – 1919 správce čs. vojska.
U lesa 1948 – 1971

Ke Spálence (Točná)
Název ulice je odvozen od jejího směru, pomístní název Spálenka se nepodařilo vysvětlit. Ulice nesla tento název již před připojením Točné k Praze v roce 1974.

Ke Spofě (Modřany)
Spofa, výrobna léčiv, byla založena v roce 1932. Název ulice je odvozen od jejího směru.
Myslbekova do 1971 – (Josef Václav Myslbek – český sochař, profesor AVU, představitel monumentálního realismu 19. století)
Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Ke Srážku (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu údolí Na Srážce či Ve Srážce. Údolí se táhne od ulice Komořanské až pod Beránek. Bývalo zde ve 20. – 40. letech minulého století přírodní divadlo.
Jeseniova do 1971 – (Jan Jesenius – humanista slovenského původu činný v Čechách, lékař, filozof, profesor a později rektor Univerzity Karlovy, lékař Rudolfa II. a Matyáše. Za účast v českém stavovském povstání popraven v roce 1621 na Staroměstském náměstí.

Ke starému hřišti (Točná)
Název ulice je odvozen od jejího směru. Název dostala ulice po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Ke Zbraslavi (Točná)
Název ulice je odvozen od jejího směru ke Zbraslavi. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.
(Zbraslav, dříve samostatné městečko při jihozápadním konci Prahy na břehu Vltavy, dnes městská část Praha-Zbraslav)

Ke zvonici (Modřany)
Název ulice je odvozen od jejího směru, vede ke staré zvonici na kopci jižně do kostela, která byla znovu postavena v 18. století – původně zde stála snad již za vlády krále Karla IV.
Východní do 1971
Název ulice byl odvozen od její polohy. Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřany k Praze v roce 1968 byla pro duplicitní název přejmenována.

Keltská (Točná)
Keltové, skupina indoevropských kmenů, které ve 3. – 4. století pronikly do střední Evropy. Kmeny usazené na našem území jsou nazývány Bójové, od nich je též odvozen název Čech (Bohemia). Osídlili nedaleká hradiště na Závisti – Šance a Hradiště, která tvořila jeden opevněný celek. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Keřová (Komořany)
Název ulice je odvozen od jejího charakteru, přibližuje prostor, kterým vede.
Nad strání do 1971
Název ulice je odvozen od její polohy. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Kestřanská (Cholupice)
Název ulice je odvozen podle jihočeské obce Kestřany na Strakonicku. Vychází kolmo severovýchodním směrem z Podchýšské a slepě končí obratištěm. Vznikla v roce 2010.

Klášterského (Modřany)
Antonín Klášterský (1866 – 1938), český básník a překladatel z angličtiny, např. Shakespearových Sonetů, organizátor kulturního života. Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948.

Klostermannova (Modřany)
Karel Klostermann (1848 – 1923), český spisovatel, pedagog, autor řady románů čerpající inspiraci ze života venkovského lidu a šumavské přírody (Mlhy na Blatech). Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948.

Kolářova (Modřany)
Jaroslav Kolář, sólista České filharmonie, profesor konzervatoře a docent na AVU, bydlel zde od roku 1932 do roku 1961.
Alešova do 1971.
Mikoláš Aleš (1852 – 1913) – český malíř, kreslíř a ilustrátor období pozdního romantismu, nejvýznamnější osobnost generace Národního divadla, navazoval na tradici národního typu v díle J. Mánesa.
Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Komořanská (Komořany)
Komořany, kdysi ves (připojena v roce 1968 k Praze), dnes součást MČ Praha 12. Nejstarší zpráva o Komořanech je z roku 1088. Název Komořany, původně nazýván Komořánky, odvozen od Komořanů – lidí bydlících na statcích královské komory.
Československé armády do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Komořanský tunel (Komořany)
Ražený tunel pod vrchem Čihadlo. Západní vstup je na k.ú. Komořany, východní vstup na k.ú. Točná. Tunel podchází část k.ú. Cholupice. Název podle katastrálního území pod nímž probíhá nejdelší část tunelu. Vznikl v roce 2010.

Kormidelnická (Modřany)
Vychází západním směrem z ulice Mezi vodami, prochází křižovatkou s Pískařskou, lomí se k severu a vstupuje do Potahové. Název připomíná lodní dopravu na nedaleké Vltavě. Vznikla v roce 2009.

Koukolová (Komořany)
Koukol, rod dvouděložných rostlin z čeledi hvozdíkovitých. Název ulice vystihuje druh vegetace pozemků, jimiž vede.
Polní do 1971
Název ulice přibližoval okolí, kudy vedla. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitu přejmenována.

Krhanická (Kamýk)
Krhanice, ves jižně od Prahy poblíž Týnce nad Sázavou. Ulice nese tento název od svého vzniku v roce 1941.

Krouzova (Modřany)
Václav Krouza (1880 – 1956) – český technik, člen ČSAV, pracoval o oboru čerpadel a všeobecného strojírenství. Název od vzniku ulice v roce 1979.

Krupná (Komořany)
Název ulice je odvozen od pomístního jména Krupná, která patří k jedné ze strží v komořanských lesích v katastru Točné.
K sídlišti do 1971
Název ulice byl odvozen od jejího směru. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Kutilova (Modřany)
Karel Kutil (1897 – 1944), elektromechanik, člen KSČ, ilegální pracovník, popraven v Drážďanech 2.8.1944. Název nese ulice od svého vzniku v roce 1979.

Kyslíková (Modřany)
Kyslík, chemický prvek.
U továren do 1971
Název ulice odvozen od její polohy před Modřanskými strojírnami. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Lehárova (Modřany)
Franz Lehár (1870 – 1948) – rakouský skladatel a dirigent, jeden z nejvýznamnějších představitelů tvz, vídeňské operety (Veselá vdova)
Smetanova do 1971 – (Bedřich Smetana)

Lešetínská (Modřany)
Název ulice připomíná báseň Svatopluka Čecha Leštínský kovář.
U dětského hřiště – tento název dle polohy snad nesla před připojením Modřan k Praze.
Spojovací do 1971
Název ulice byl odvozen od jejího charakteru. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Levského (Modřany)
Vasil Levski (1837 – 1873), vlastním jménem Ivanov, bulharský vůdce revolučního demokratického křídla protiturecké organizace, oběšen Turky. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Lhenická (Cholupice)
Pojmenování podle obcí v kraji Jihočeském. Ulice vychází jihovýchodním směrem ze Zálužické východně od Podchýšské, lomí se k severovýchodu a končí kruho-vým objezdem. Vznikla v roce 2013.

Lhotecká (Modřany)
Lhotka, původně součást Hodkoviček (od středověku v majetku vyšehradské kapituly), k Praze připojena roku 1960, dnes součást MČ Praha 12. Název ulice platí od roku 1979.

Libeřská (Kamýk)
Libeř, ves jižně od Prahy poblíž Jílového. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1941.

Lichá (Cholupice)
Název ulice je odvozen od jejího charakteru, respektive polohy. Ulice byla pojmenována po připojení Cholupic k Praze v roce 1974.

Liškova (Kamýk)
Vítězslav Liška (1924 – 1945) – mechanik, padl v Pražském povstání 7. 5. 1945. Ulice nese název od roku 1979.

Lojovická (Libuš)
Lojovice, ves jižně od Prahy poblíž Kamenice. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1958.

Lysinská (Modřany)
Ulice dostala název podle svého směru na Lysiny, velkou planinu v severní části obce.
Rašínova 1932 – 1948
Sokolovská 1948 – 1971
Ulice byla přejmenována po připojení Modřan k Praze v roce 1968.

Mádrova (Modřany)
Karel Mádr (1905 – 1972) – soustružník, člen KSČ, ilegální pracovník, vězeň v Mauthausenu (1940 až 1945). Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Machuldova (Libuš)
Jaroslav Machulda (1924 – 1945) – strojní zámečník, padl v době Květnového povstání roku 1945 v Podolí. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Malá Tyršovka (Modřany)
PhDr. Miroslav Tyrš (1832 – 1884) – český profesor estetiky, politik, spoluzakladatel tělovýchovné organizace Sokol a v letech 1862 – 1882 její první náčelník, teoretik a vůdce českého tělovýchovného názvosloví a sokolské tělocvičné soustavy. Název platí od vzniku ulice v roce 1893.
Nově postavená modřanská čtvrť doslala 23. července 1932 při 100. výročí Tyršova narození jméno na jeho počest.
Plukovníka Švece 1932 – 1948
Na návrší 1948 – 1971
Ulice byla přejmenována po připojení Modřan k Praze v roce 1968.

Malá lada (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního jména Na Ladech – Malá a Velká lada se nacházejí mezi Cholupicemi a Modřany. Původ názvu může pocházet od pojmenování polí.
Písnická do 1971

Maletická (Cholupice)
Pojmenování podle zdejšího pomístního názvu. Vychází severním směrem ze severního zalomení Kestřanské, stáčí se k severo-západu a vstupuje do Zálužické. Ulice vznikla v roce 2013.

Maličká (Točná)
Název ulice je odvozen od jejího charakteru. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Mariánská (Kamýk)
Název ulice je odvozen od kostela ve Lhotce, zasvěceného Panně Marii. Pojmenování od vzniku ulice v roce 1941.
Ve Lhotce do 1985

Mařatkova (Kamýk)
Údaje o této ulici se nepodařilo zjistit, vznikla mezi lety 1985 až 1991.

Mazancova (Modřany)
Jiří Mazanec (1920 – 1944) – strojní zámečník, člen KSČ, ilegální pracovník, popraven v Drážďanech 19. 10. 1944. Ulice nese jeho jméno od roku 1979.

Mezi chatami (Točná)
Název ulice je odvozen od její polohy. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Mezi vodami (Modřany)
Ulice nese starý pomístní název od svého vzniku v roce 1995. Dříve se při povodních toto místo stávalo ostrůvkem.

Mezihorská (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu Mezi horami či Mezihoří.
Jana Švermy do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Milerova (Modřany)
Jaroslav Miler (1906 – 1944) – člen KSČ, ilegální pracovník popravený za činnost v odboji 19. 10. 1944 v Drážďanech. Název nese ulice od svého vzniku v roce 1979.

Mladenovova (Modřany)
Stefan Mladenov (1880 – 1963) – bulharský jazykovědec, laureát Dimitrovi ceny, profesor na univerzitě v Sofii. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Modřanská (Braník, Hodkovičky)
Modřany, původem ves, dnes MČ Praha 12, k Praze připojeny v roce 1968. Název stanoven podle směru ulice.
Původně před rokem 1911 neměla tato ulice žádné pojmenování. V roce 1991 z ní byla oddělena část (vzniklá rozdělením ulice do dvou proudů při přestavbě), která dostala název Pikovická. Zároveň byla prodloužena o příbřěžní část Branické ulice.
Jméno Modřan bylo odvozeno od přídavného jména modrý a první zmínku o nich nalezneme k roku 1178, kdy je kníže Soběslav II. daroval vyšehradské kapitule. V pohusitské době patřila většina vsi Novému Městu pražskému, v 16. století zde vznikla tvrz. Od roku 1622 přešly Modřany do vlastnictví zbraslavského kláštera. Dnes jsou známy především továrnou na čokoládu.
Pivovarská 1911 – 1935
Československé armády do 1971
Branická do 1991

Mráčkova (Modřany)
Josef Mráček (1899 – 1944) – slévač, člen KSČ, v době okupace ilegální pracovník, popraven v Drážďanech 17. 4. 1944. Ulice nese jeho jméno od svého vzniku v roce 1979.

Na Blanseku (Modřany)
Ulice byla pojmenována podle nápisu Na Blanseku, který si nechal zhotovit majitel domu čp. 634 na věži své vily. Dnes již nápis na domě není, protože po stavebních úpravách nebyl obnoven.
Zeyerova do 1971 – (Julius Zeyer)
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Na Cikorce (Modřany)
Na Cikorce, staré místní jméno podle výrobny cikorky, která zde byla do roku 1881. Název od roku 1971.
Rašínova 1932 – 1948
Jiřího Wolkera 1948 – 1971
Ulice byla přejmenována po připojení Modřan k Praze v roce 1968.

Na Cimbále (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního jména, psávalo se Na cymbále.
Dr. Sekaniny do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

Na dlouhé mezi (Kamýk, Braník, Hodkovičky)
Část ulice leží na hranici katastrů Modřan a Hodkoviček – odtud název.
Do Zátiší 1900 – 1941. Ulice nesla tento název od svého vzniku na počátku minulého století.

Na Floře (Modřany)
Na Floře, místní jméno podle vily z poloviny 19. století, která byla přibližně naproti čokoládovně Orion. Název platí od vzniku ulice ve 30. letech 20. století.

Na Havránce (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu.
Nerudova do 1971 – (Jan Neruda)
Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla pro duplicitu přejmenována.

Na holém vrchu (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Krajina kolem Modřan se vyznačovala členitostí a všechny vršky byly do 80. let 19. století holé. Postupně byly zalesňovány a zastavovány. Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948.

Na Homoli (Komořany)
Název ulice je odvozen od starého pomístního jména, které vychází z tvaru vrchu, na němž ulice leží.
Komořanská do 1971
Po připojení Komořan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Na hupech (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Na hupech se začalo říkat z části zastavěnému vršku, na jehož stráni sáňkovaly děti směrem do údolí k Libušskému potoku. Tato louka se dříve nazývala V léčbě, protože zde rostlo hojné množství léčivých bylin.
Strmá do 1971
Název ulice je odvozen od jejího charakteru. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

Na Jitřence (Komořany)
Název ulice je odvozen pravděpodobně od svého prostředí, kam „jitro přichází“ dříve než do ostatních částí.
U třešňovky do 1971
Název ulice byl odvozen od její polohy, patrně u třešňové aleje či sadu. Po připojení Komořan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitu přejmenována.

Na Komořsku (Modřany, Komořany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu Komořsko, tento název by mohl souviset s názvem Komořan.
5. května do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

Na Poustkách (Komořany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Ulice byla pojmenována před rokem 1982.

Na schůdkách (Modřany)
Název ulice je odvozen od její polohy u bývalých schůdků do Dolnocholupické ulice.
Palackého do 1971 – (František Palacký)
Ulice vznikla a byla pojmenována po roce 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla pro duplicitní název přejmenována.

Na Srážku (Modřany)
Vychází jižním směrem z ulice K Vltavě západně od křižovatky s Povodňovou, lomí se k východu a slepě končí. Pojmenování podle vžitého pomístního názvu. Vznikla v roce 2009.

Na Stráňkách (Točná)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Nesla tento název již před připojením Točné k Praze v roce 1974.

Na Šabatce (Komořany)
Na místě dnešní ulice stávala panská hospoda, kde se asi do poloviny 18. století vybíralo mýto z lodí a vorů. Později byly přistavěny další budovy, v současnosti je zde areál statku Na Šabatce, sídlo zájmového sdružení Triga Equicentrum, místo konání Dnů Země a Modřanských letních slavností.
Zámecká do 1971
Název ulice byl odvozen od komořanského zámečku, ve kterém sídlí Český hydrometeorologický ústav. Po připojení Komořan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Na Šancích (Točná)
Šance, jedno z největších keltských hradišť v Čechách, které se nachází nedaleko směrem k Vltavě. Ulice dostala jméno po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Na výšině (Modřany)
Název ulice je odvozen od její polohy na nejvyšším bodě čtvrti Na Beránku nad lesem v Hájkách. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

Nad Belárií (Modřany)
Nad Belárií, název podle polohy nad vilou Belárie (čp. 262), postaveno pražským drogistou Vítkem v roce 1917. Název od vzniku ulice v roce 1932. Roku 1971 byla připojena ulice Arbesova.
Arbesova 1932 – 1971

Nad doly (Modřany)
Název ulice je odvozen od její polohy.
Vrbenského do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Nad potůčkem (Modřany)
Vychází jižním směrem z Hornocholupické mezi domy čp. 1008 a 940. Slepě končí. Název podle polohy ulice. Vznikla v roce 2008.

Nad Rážákem (Modřany)
Název ulice je odvozen od její polohy nedaleko bývalého Rážova rybníka, zvaného Rážák. Rybník byl zásobárnou vody pro Rážův mlýn v Podskalí.
Žižkova do 1971
Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla pro duplicitní název přejmenována.

Nad roklí (Komořany)
Název ulice je odvozen od její polohy. Ulice byla pojmenována před rokem 1982.

Nad soutokem (Komořany)
Název ulice je odvozen od jejího směru k západu k soutoku Vltavy a Berounky.
Hraniční do 1971
Název ulice byl odvozen od jejího charakteru, snad tvořila hranici mezi Modřany a Komořany. Po připojení Komořan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Nad Šancemi (Točná)
Šance, jedno z největších keltských hradišť v Čechách, které se nachází nedaleko směrem k Vltavě. Ulice dostala jméno po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Nad teplárnou (Komořany)
Název ulice je odvozen od její polohy, vede kolem teplárny bývalých Modřanských strojíren.
Nad tratí do 1971
Ulice nesla název podle polohy u železniční trati směrem na Čerčany a Dobříš. Po připojení Komořan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Nad vinicí (Modřany)
Název podle polohy ulice. Zmínka o modřanské vinici se objevuje již v první písemné zprávě o Modřanech v listině Soběslava II. z roku 1178. Vinice zvaná též Arcibiskupská, zanikla v roce 1929.
Na vyhlídce 1932 – 1948
Na vyhlídce, pojmenování podle dobrého výhledu na Vltavu.
Zdeňka Nejedlého 1948 – 1973

Nad Vltavou (Komořany)
Název ulice byl odvozen od její polohy.
Nad pískovnou do 1971
Název odvozen podle její polohy. Po připojení Komořan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Nad závažkou (Modřany)
Ulice se nachází nad bývalou pískovnou, kde se písek přestal těžit na začátku 70. let a prostor byl určen k zavezení..
Štítného do 1971
Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Nad Zbraslaví (Točná)
Název ulice je odvozen od její polohy nad Zbraslaví. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k  Praze v roce 1974.

nám. Antonína Pecáka (Točná)
Osobu, podle které je náměstí pojmenováno, se nepodařilo identifikovat, patrně se jedná o místního obyvatele. Náměstí bylo pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Nasirovo náměstí (Modřany)
Gamál Abdal Násír (1918 – 14970) – egyptský politik, prezident Arabské egyptské republiky.
I. Olbrachta do 1971

Nečova (Modřany)
Ing. Václav Neč, modřanský starosta v letech 1913 – 1918. Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948.

Nechanická (Kamýk)
Nechánice, ves jižně od Prahy poblíž Jílového. Ulice nese tento název od svého vzniku v roce 1941. Pokud se jedná opravdu o Nechánice je název chybně utvořen a měl by znít Nechánická. Nechanice existují u Plzně a Hradce Králové.
Dnes existuje Nechanická přibližně v rozsahu přejmenované části Zvolské. Původně navazovala až na Písnickou přibližně v ose Rabyňské.
Zvolská do 1979

Nesvadbova (Modřany)
Prokop Nesvadba, bydlel v Modřanech, divadelní ochotník a aktivní člen různých dobrovolných spolků. Ulice vznikla a byla pojmenována před rokem 1948.

Nickerleho (Točná)
Franz Anton Nickerl či česky František Antonín Nickerl byl pražský, evropsky proslulý, lepidopterolog, lékař a profesor zoologie německého původu. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Nikoly Vapcarova (Modřany)
Nikola Vapcarov (1909 – 1942) – bulharský revolucionář a básník, představitel bulharské sociální poezie, popraven nacisty, byla mu posmrtně udělena Mezinárodní cena míru. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Novodvorská (Kamýk, Braník)
Nové Dvory, dříve osada, která získala jméno podle někdejšího Nového dvora statku Lhotka. Dnešní ulice vznikla spojením Vozové a Hlavní v roce 1935.
Vozová do 1935
Hlavní 1927 – 1935

Obchodní náměstí (Modřany)
Název náměstí dostalo při přestavbě centra Modřan a v souvislosti s připojením Modřan k Praze. Na místě zbouraných objektů zde bylo vybudováno obchodní centrum Vltava a Dům služeb.
Tylovo náměstí do 1971 – (Josef Kajetán Tyl)
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 bylo náměstí kvůli duplicitnímu názvu přejmenováno.

Odbočná (Modřany)
Název ulice je odvozen od jejího charakteru, odbočuje do Hornocholupické ulice. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

Okružní (Komořany)
Název ulice je odvozen od jejího charakteru, vine se kolem kopce zvaného Homole. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

Olbramovická (Kamýk)
Olbramovice, ves jižně od Benešova poblíž Votice. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Otradovická (Kamýk)
Otradovice, podle usnesení rady NVP ves v okrese Benešov, avšak v tomto okrese se nacházejí dvě vsi tohoto jména – u Votic a u Jankova. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Pacholíkova (Komořany)
Bedřich Pacholík, modřanský rodák, padl jako dobrovolník v bojích o Modřany v Květnu 1945.
25. února do 1971
25. února 1948 prezident republiky Edvard Beneš přijal demisi odstoupivších ministrů a zároveň podepsal jmenovací dekrety nových členů vlády, navržených K. Gottwaldem.

Palmetová (Modřany)
Palmeta, v ovocnářství většinou pravidelně tvarovaná koruna ovocného stromu v souvislých ovocných stěnách. Ulice je pojmenovaná po tvarech stromů jednoho z místních obyvatel.
Na vyhlídce do 1971
Název ulice byl odvozen od její polohy. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Pancířova (Modřany)
Jaroslav Pancíř, pocházel z Hodkoviček, padl při květnových bojích o Modřany v roce 1945.
Hálkova do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Papírníkova (Libuš)
Jan Papírník (1912 – 1945) – kamenický dělník, padl za Květnového povstání v roce 1945. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Pavelkova (Modřany)
JUDr. Pavelka, pocházel z Modřan, zatčen za nepřátelskou činnost proti okupantům, umučen v Mauthausenu v roce 1944. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Pavlíkova (Kamýk)
Josef Pavlík (1920 – 1945) – zahradník, padl v Pražském povstání 7. 5. 1945. Ulice nese tento název od svého vzniku v roce 1979.

Pejevová (Modřany)
Vela Pejevová (1924 – 1944) – bulharská hrdinka, zahynula v boji proti nacistům. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Pekárkova (Modřany)
Václav Pekárek, modřanský občan, padl v bojích o Modřany v roce 1945.
Průběžná do 1971. Název ulice byl odvozen od jejího charakteru. Ulice byla po připojení Modřan k Praze v roce 1968 vzhledem k duplicitě názvu přejmenována.

Pertoldova (Modřany)
František Pertold, byl modřanským starostou v letech 1911 – 1913, pracoval v cukrovaru a patřil mezi tři zaměstnance cukrovaru, kteří postupně stanuli v čele obce. Zasloužil se významně o rozvoj Modřan. V roce 1979 byla komunikace prodloužena. Mylně bylo jméno obce vztahováno na profesora indologie na UK Pertolda, který k Modřanům nemá žádný vztah.
Hakenova do 1971.
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

Petržílova (Modřany)
Antonín Petržíla (1902 – 1944) – rodák z Modřan, typograf, zatčen roku 1943 pro rozšiřování ilegálních tiskovin v Meoptě, umučen v Drážďanech. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Pirinská (Modřany)
Pirin, pohoří v jihozápadním Bulharsku, leží mezi řekami Strumou a Mestou. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1985.

Pískařská (Modřany)
Vychází severním směrem z Vrátnické západně od ulice Mezi vodami a vstupuje do Kormidelnické. Název připomíná těžbu říčního písku a jeho lodní dopravu po nedaleké Vltavě. Vznikla v roce 2009.

Písková (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu Písková cesta. Tato polní cesta vedla zřejmě od nynější Dolnocholupické ulice směrem na Baba III. Dnes v ulici sídlí Místní úřad Praha 12. Někdejší cesta vedla úvozem a zbyla z ní jen malá část těsně pod čtvrtí Baba III, kde prudce stoupala. Z ní se zachovala neschůdná strž, zarostlá stromy a křovím.
Roháčova do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Písnická (Kamýk)
Písnice, v době pojmenování ves jižně od Prahy, dnes součást MČ Praha-Libuš. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1941.
O této vsi, jejíž jméno vzniklo od slova písník – tedy místa, kde se těžil písek, máme poměrně málo zpráv a také první písemná zmínka o ní je až z roku 1406. Na počátku 16. století byla Písnice součástí cholupického statku, a to až do roku 1597, kdy ji koupil Kryštof Želinský ze Sebuzína a spojil ji se svým panstvím Dolní Břežany. Od roku 1715 do poloviny 19. století patřilo panství pražskému arcibiskupství. V roce 1974 byla Písnice připojena k Praze.

Píšovická (Modřany)
Nad Píšovicemi či V Píšovicích, pomístní název pro údolí Lhoteckého potoka, který patrně vychází z názvu bývalé obce či čtvrti.
Petra Jilemnického do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

Platónova (Modřany)
Platón (427 – 347 př. n. l.) – řecký filozof, zakladatel objektivního idealismu, žák Sokratův, učitel Aristotelův.
Jana Ziky do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Plevenská (Modřany)
Pleven, město v Bulharsku, v době rusko-turecké války v letech 1877 – 1878 se o Pleven vedly boje, zvítězilo Rusko. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Ploštilova (Modřany)
František Ploštil, rodák ze Zbraslavi, padl v květnových bojích roku 1945 v Modřanech.
Lomená do 1971. Název ulice byl odvozen od jejího charakteru. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla pro duplicitní název přejmenována.

Plovdivská (Modřany)
Plovdiv, veletržní město ve středním Bulharsku, leží na řece Marici. Ulice nese název od svého vzniku v  oce 1979.

Pod Belárií (Modřany)
Nese název ulice od roku 1932 podle polohy ulice pod vilou Belárie.

Pod Březinou (Točná)
Název vznikl podle pomístního názvu. Vychází z Branišovské proti domu čp. 89 a končí na severní hranici obce. Vznikla v roce 2010.

Pod Čihadlem (Točná)
Název ulice je odvozen od její polohy či pomístního názvu. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Pod lesem (Komořany)
Název ulice je odvozen od její polohy pod Komořanským lesem. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

Pod letištěm (Modřany)
Název ulice je odvozen od její polohy pod letištěm na Točné, zvaném Nouzov.
Úzká do 1971
Název ulice byl odvozen od jejího charakteru. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla pro duplicitní název přejmenována.

Pod lomem (Modřany)
Název ulice od založení Tyršovy čtvrti v roce 1932 připomíná jeden z obecních lomů, který zde býval před založením této čtvrti. Kámen se ve zdejších lomech přestal dobývat koncem 19. století.

Pod remízkem (Cholupice)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Ulice byla pojmenována před připojením Písnice k Praze v roce 1974.

Pod sady (Modřany)
Název ulice je odvozen od její polohy pod Komenského sady, v nichž stojí stará zvonice. Kopec, na kterém zvonice stojí, býval dříve holý. Teprve roku 1883 zde byly vysázeny akáty, které dodnes charakterizují sady. Pomístní jméno V sadech je používáno od 80. let 19. století, kdy zde byly založeny.
Pod sady Komenského do 1971

Pod vinicí (Modřany)
Pod vinicí, staré místní jméno, doložené již roku 1840. Ulice dostala svůj název v roce 1932.

Podchýšská (Cholupice)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Ulice byla pojmenována před připojením Cholupic k Praze v roce 1974.

Podlesní (Komořany)
Původ ulice nezjištěn.

Poljanovova (Modřany)
Dimitar Poljanov, vlastním jménem Popov D. Ivanov (1876 – 1958) – bulharský básník, zapojil se do bulharského dělnického hnutí, člen BKS, laureát Dimitrovovy ceny. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Polovnická (Točná)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Popovova (Modřany)
Alexandr Štěpanovič Popov (1859 – 1906) – ruský fyzik a elektrotechnik.
Václavkova do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Potahová (Modřany)
Vychází západním směrem z ulice Mezi vodami severně od Kormidelnické, prochází křižovatkou s Kormidelnickou a Vorařskou a slepě končí. Název připomíná historickou lodní dopravu na nedaleké Vltavě, kdy byly lodě proti proudu vlečeny koňskými potahy. Vznikla v roce 2009.

Povodňová (Modřany)
Komunikace směřuje k Vltavskému nábřeží, jež bylo ohrožováno častými povodněmi. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1993.

Prokofjevova (Modřany)
Sergej Prokofjev (1891 – 1953) – ruský hudební skladatel, autor řady oper (Vojna a mír, Ohnivý anděl, Láska ke třem pomerančům), baletů (Popelka, Romeo a Julie) a symfonických skladeb.
Jana Koziny do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Převoznická (Modřany)
Název ulice je odvozen od jejího směru k modřanskému přívozu.
Dukelská do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

Pšenčíkova (Kamýk)
Dušan Pšenčík (1921 – 1945) – student, padl při Pražském povstání 7. 5. 1945. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Rabyňská (Kamýk)
Rabyně, ves západně od Benešova poblíž hráze Slapské přehrady. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Radotínský most (Radotín, Lahovice, Komořany)
Překračuje s Pražským okruhem údolí Berounky a Vltavy v k.ú Radotín, Lahovice a Komořany. Název podle katastrálního území nad nímž probíhá nejdelší část mostu. Vznikl v roce 2010.

Rakovského (Modřany)
Georgi Sava Stojkov Rakovski (1821 – 1867) – bulharský básník, novinář, revolucionář, jeden z vůdců a ideologů národně osvobozeneckého hnutí proti Turkům. Ulice byla pojmenována v roce 1979, kdy vznikla.

Ražická (Cholupice)
Ražice, ves v jižních Čechách, leží jižně od Písku. Ulice byla pojmenována před připojením Cholupic k Praze v roce 1974.

Rekreační (Točná)
Název ulice je odvozen od místní situace. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Revoluce (Komořany)
Ulice byla pojmenována na paměť revolučních bojů v Květnu 1945, které probíhaly v komořanských lesích. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

Rilská (Modřany)
Rila planina, pohoří v jihozápadním Bulharsku. Ulice byla pojmenována v roce 1979, kdy vznikla.

Rodopská (Modřany)
Rodopy, pohoří na východě Balkánského poloostrova, leží v Bulharsku a v Řecku. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Rozvodova (Modřany)
Josef Rozvod (1869 – 1920) – český spisovatel, autor drobných článků zaměřených na rusko-polské vztahy, překladatel z ruštiny a polštiny, vydával Slovanský obzor.
Jiřího z Poděbrad do 1971
Jiří z Poděbrad (1420 – 1471) – zemský správce v letech 1452 – 1458, od roku 1458 český král, politik evropského významu.

Růženínská (Kamýk)
Růženín, část obce Chocerady na Benešovsku. Název od vzniku v roce 1981. Roku 1986 byla ulice prodloužena o novou komunikaci jdoucí podél domů čp. 908 a 904.

Rytířova (Kamýk)
Josef Rytíř (1919 – 1951) – štábní strážmistr VB, zastřelen ve službě 11. 2. 1951. Název ulice od roku 1980.

Seidlova (Kamýk)
Josef Seidl (1891 – 1945) – zedník, padl 6. 5. 1945 v boji proti okupantům. Název od roku 1976.

Sekorova (Modřany)
Ondřej Sekora (1899 – 1967) – český grafik, ilustrátor a autor dětských knih, z nichž nejznámější jsou Ferda Mravenec a Brouk Pytlík.
Mánesova do 1971.
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Semická (Modřany)
Semice, ves v jižních Čechách, leží u Písku. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1987.

Schodišťová (Modřany)
Název z roku 1971 je podle tří schodišť, která byla postavena jako přístupové cesty pro místní obyvatele na Lysiny, kolem zahrady Belarie a do Tyršovy čtvrti.

Skalnatá (Modřany)
Název ulice je odvozen od charakteru pozemků, na kterých stojí.
Na svahu do 1971. Název ulice byl odvozen od její polohy. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

Smolkova (Libuš)
Jiří Smolka (1929 – 1945) – zámečnický učeň, padl při Květnovém povstání v roce 1945 v Michli. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Smotlachova (Kamýk)
František Smotlacha (1884 – 1956) – přírodovědec-mykolog, profesor UK, organizátor tělesné výchovy na vysokých školách, zakladatel vysokoškolského sportu.
Františka Pešky 1981 – 1992
František Peška (1896 – 1976) – generálmajor ČSLA (vyznamenán čs. válečným křížem), účastník I. a II. odboje, funkcionář modřanské organizace KSČ (podílel se prý na represích v 50. letech). Ulice nesla název od svého vzniku v roce 1981.

Snopkova (Kamýk)
Antonín Snopek (1922 – 1945) – povoláním mechanik, padl v květnu 1945 na barikádách. Název od vzniku ulice v roce 1976.

Sofijské nám. (Modřany)
Sofie, hlavní město Bulharska. Náměstí nese název od svého vzniku v roce 1979.

Sokratova (Modřany)
Vychází severním směrem z Platónovy, stáčí se k severovýchodu a slepě končí u severovýchodní hranice parcely č. 2386/28. Název tematicky navazuje na některé další názvy v této lokalitě odkazující k antice. Vznikla v roce 2005.

Soukalova (Modřany)
František Soukal (1931 – 1945) – padl v průběhu Květnového povstání v roce 1945 v Modřanech. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Soukupova (Kamýk)
Josef Soukup (1912 – 1945) – kominický mistr, který padl při Pražském povstání v květnu 1945. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1976.

Spinozova (Modřany)
Vychází severovýchodním směrem ze západního konce Hornocholupické před křižovatkou s ulicemi Dolnocholupickou, K Beránku a Churajevovou a vstupuje do ulice Československého exilu. Benedictus Spinoza, 1632 – 1677, významný filozof novověku. Vznikla v roce 2006.

Staromodřanská (Modřany)
Název ulice připomíná staré Modřany.
Marie Pujmanové od 1971
Marie Pujmanová (1893 – 1958) – česká prozaička, básnířka, literární kritička. Hlavní díla: Předtucha, Lidé na křižovatce, Hra s ohněm,…
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

Starý lis (Točná)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Šabatka (tunel, Komořany)
50 m dlouhý ekologický tunel na Pražském okruhu v k.ú. Komořany. Název podle nedaleké staré usedlosti Šabatka. Vznikl v roce 2010.

Šatrova (Kamýk)
Vlastimil Šatra (1924 – 1945) – kovolitec, který padl při Pražském povstání 7. 5. 1945. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Špirkova (Kamýk)
Karel Špirk (1896 – 1945) – průvodčí elektrických drah, člen ilegálního protifašistického odboje, padl 8. 5. 1945 v Braníku. Název od vzniku ulice v roce 1976.

Štolcova (Modřany)
Emil Štolc, 1888 – 1940, hudební skladatel, hudebník a hudební nakladatel. Ulice vychází jižním směrem z ulice Do koutů východně od ulice Boženy Jandlové a slepě končí východně od jižního konce této ulice. Vznikla v roce 2011.

Šumavského (Modřany)
Václav Beneš Šumavský (1850 – 1934) – český spisovatel, redaktor Národní politiky, vydal sbírku pamětí „To se nezapomíná“. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

Šumenská (Modřany)
Šumen, město v severním Bulharsku. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1985.

Těšíkova (Modřany)
Ladislav Těšík (1916 – 1944) – dělník, člen KSČ, ilegální pracovník, popraven v Drážďanech 6. 11. 1944. Název nese ulice od roku 1983.

Točenská (Modřany)
Název ulice je odvozen od jejího směru k Točné. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.
Ves Točná se uvádí v písemných pramenech prvně roku 1345. Patřila tehdy zbraslavskému klášteru, jemuž byla za husitství zabavena, ale později navrácena a klášter ji vlastnil s přestávkami až do roku 1785. Roku 1960 byla Točná spojena v jednu obec s Cholupicemi a s nimi pak připojena k Praze roku 1974.

Trnitá (Komořany)
Název ulice je odvozen od jejího charakteru a rovněž připomíná pomístní jméno V trninách Ulice vznikla mezi lety 1973 – 1982.

U cihelny (Komořany)
Ulice byla pojmenována po někdejší Křečkově cihelně na Komořsku, která bývala jedinou cihelnou v Modřanech. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

U čekárny(Modřany)
Název dostala ulice podle stanice autobusů Dopravních podniků, které tudy jezdily na Násirovo náměstí; dnes i když je situace rozdílná, název zůstal. Ulice byla pravděpodobně pojmenována již před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

U Čihadel (Točná)
Název ulice je odvozen od její polohy. Ulice byla pojmenována v 70. letech.

U čokoládoven (Modřany)
Název od roku 1971 podle podniku Čs. čokoládovny, založeného roku 1963. Původně zde byla továrna na výrobu čokolády RUPA, kterou roku 1932 založil Rudolf Pachl.
Příčná 1932 – 1971
Název označoval polohu ulice mezi dnešní Modřanskou a Na Floře.

U Domu služeb (Modřany)
Název ulice dostala podle modřanského Domu služeb, který byl postaven v roce 1962.
U staré školy do 1971
Název byl odvozen od její polohy. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

U chmelnice (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního jména. V písemných pramenech nalézáme nepřímou zmínku o chmelnici v Modřanech. Jednalo se o majetek Gabriela Kryštofa Zelinského ze Sebuzína.
Vojanova do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

U jizby (Modřany)
Ulice se nachází v modřanské části Na Beránku, v letech 1960 – 1962 tady byla vybudována společenská místnost – kulturní jizba, po níž byla ulice pojmenována.
Oblouková do 1971
Název ulice je odvozen od jejího tvaru. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

U Kamýku (Kamýk)
U Kamýku, starý místní název. Pojmenování ulice od roku 1976.

U kina (Modřany)
Název ulice je odvozen od její polohy u modřanského kina.
Vltavská do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

U klubu (Komořany)
Název ulice dostala podle Závodního klubu modřanských strojíren, který byl otevřen v provizorní dřevěné budově. Hrávalo se zde také divadlo a konaly se taneční zábavy.
U školičky do 1971. Název ulice byl odvozen od její polohy. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenována.

U modřanské školy (Modřany)
Ulice vede z Modřanské do Lehárovy ulice s rodinnou zástavbou po jedné straně a parkem u školy na straně druhé.
Jiráskovo náměstí do 1971 - (Alois Jirásek)
Baumanské náměstí od 1971
Ještě v roce 1985 náměstí, roku 1991 již ulice U modřanské školy. Kdysi se prostor u školy označoval jako Baumanské náměstí. Po stavebních úpravách prostor ztratil charakter náměstí.

U nové louky (Cholupice)
Název ulice je odvozen od její polohy. Ulice byla pojmenována po připojení Cholupic k Praze v roce 1974.

U obce (Cholupice)
Název ulice je odvozen od její polohy. Ulice byla pojmenována v 70. letech minulého století.

U olšiček (Točná)
Původ ulice nezjištěn.

U pily (Modřany)
Ulice byla pojmenována podle bývalé pily Jana Vraného.
U kapličky do 1971
Název ulice byl odvozen od její polohy u kapličky. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

U Poustek (Cholupice)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Ulice byla pojmenována po připojení Cholupic k Praze v roce 1974.

U skladu (Komořany)
Název ulice je odvozen od její polohy. Ulice byla pojmenována mezi lety 1985 – 1991.

U soutoku (Modřany)
Název ulice je odvozen od jejího směru k bývalému lahovickému přívozu v blízkosti soutoku Vltavy s Berounkou.
Lahovická do 1971
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice pro duplicitní název přejmenována.

U spořitelny (Modřany)
Název dostala ulice podle spořitelny, která sídlila v budově na rohu komunikace, dnes je zde Husova knihovna.
Vrchlického do 1971 – (Jaroslav Vrchlický)
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitnímu názvu přejmenovány.

U studny (Modřany)
Ulice byla pojmenována podle studny, která byla vyhloubena ve 20. letech na obecním pozemku, když zde vyrůstala tzv. Mašankova kolonie, později přejmenovaná na Tylovu čtvrť. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

U Šumavěnky (Modřany)
Název ulice v Tyršově čtvrti je podle názvu místního hostince od roku 1971.
Fügnerova do 1932
Nad lomem do 1971

U Tyršovky (Modřany)
Název od roku 1971 je podle umístění ulice na okraji Tyršovy čtvrti.
Elišky Krásnohorské 1932 - 1971

U vlečky (Komořany)
V této ulici byla v roce 1916 postavena železniční vlečka pro továrnu ing. Karla Schulze, který zde v roce 1913 koupil stavební pozemky. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

U vodojemu (Kamýk, Libuš)
Název ulice podle polohy.
Dříve Vrchlického – (Jaroslav Vrchlický)
Ulice nesla název před připojením Libuše k Praze v roce 1968.

U Vrtilky (Cholupice)
Název ulice je odvozen od její polohy u lesíka tohoto jména. Ulice byla pojmenována před připojením Cholupic k Praze v roce 1974.

U zastávky (Modřany)
Ulice byla pojmenována podle bývalé modřanské železniční zastávky na trati Praha-Vrané. Pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

Urbánkova (Modřany)
Ferdinand Urbánek, založil se svým společníkem Wagnerem modřanský cukrovar, politicky náležel k pokrokové české buržoazii, byl poslancem a předsedou Sboru pro postavení ND v Praze.
Julia Fučíka do 1971
Julius Fučík (1903 – 1943) - novinář, literární a divadelní kritik, od roku 1921 člen KSČ, od roku 1940 člen II. ilegálního ÚV KSČ, v roce 1942 byl zatčen a vězněn v Praze na Pankráci (Reportáž psaná na oprátce), o rok později popraven nacisty v Berlíně.

V hájkách (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního jména V Hájkách nebo V Hájcích nad Beránkem.
Jílovská do 1971.

V Lipinách (Modřany)
Název ulice je odvozen od pomístního názvu. Ulice byla pojmenována mezi lety 1973 až 1982.

V lučinách ( hranice Hodkovičky - Kamýk)
Ulice dostala svůj název podle umístění mezi loukami, které ji obklopují. Od vzniku v roce 1925 patřila k ulici V Zátiší, v roce 1952 byla její dolní část oddělena a nazvána V lučinách. Roku 1979 byla oddělena další část ulice a připojena k ulici V mokřinách.
V Zátiší 1925 - 1952

V potočkách (Modřany)
Ulice nese staré označení z doby, kdy tudy protékal Libušský potok, který je dnes v těchto místech zatrubněný. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

Vazovova (Modřany)
Ivan Minčov Vazov (1850 – 1921) – bulharský básník, prozaik a dramatik, politik. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Ve Lhotce (Kamýk)
Lhotka, původně ves, dnes součást MČ Praha 12. Ulice dostala název při svém vzniku kolem roku 1935.
Prvně je Lhotka připomínána v roce 1368, kdy byla majetkem vyšehradské kapituly. Po husitských válkách zpustla. Později jsou o ní jen ojedinělé zprávy. Pravděpodobně se vrátila do majetku kapituly, které patřila až do druhé poloviny 19. století. V 19. století vznikla na katastru Lhotky osada Nové Dvory (Novodvorská). V polovině 20. století byla Lhotka spojena s Hodkovičkami v jednu politickou obec. K Praze byla Lhotka s okolními vesnicemi připojena roku 1922.

Ve vratech (Točná)
Název ulice je odvozen od její polohy. Ulice byla pojmenována patrně ke konci 70. let minulého století.

Větrovcova (Modřany)
Josef Větrovec, padl jako dobrovolník při Květnovém povstání pražského lidu v roce 1945.
Urxova do 1971
Eduard Urx (1902 – 1942) – český novinář a literární kritik, člen KSČ a za nacistické okupace jejího I. ilegálního ústředního výboru zatčen a vězněn, zemřel v koncentračním táboře Mauthausen.

Vitošská (Modřany)
Vitoša, pohoří v Bulharsku, leží nedaleko Sofie. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1993.

Vltavanů
Původ ulice nezjištěn.

Vnoučkova (Kamýk)
Jaroslav Vnouček (1910 – 1945) – obchodní zřízenec, padl 6. 5. 1945 na Pankráci. Název ulice vznikl v roce 1976.

Voborského (Modřany)
Adolf Voborský (1910 – 1960) – působil v Modřanech jako soukromý učitel hudby, za okupace byl členem kolegia odborných učitelů, které v květnu 1945 založilo modřanskou hudební školu.
Dvořákova do 1971

Vojslavická (Cholupice)
Pojmenování podle obce v kraji Vysočina. Název navazuje na další názvy nedalekých ulic pojmenovaných podle obcí České republiky. Ulice vychází severním směrem z ulice Ke Kálku, západně od křižovatky s ulicí Podchýšskou, stáčí se k západu a rozvětvuje se do tvaru písmene T, jehož k severu směřující rameno slepě končí a rameno směřující k jihu vstupuje do ulice Ke Kálku. Vznikla v roce 2012.

Vojtova (Modřany)
Jaroslav Vojta (1888 – 1970) – významný český herec, člen ND v Praze, hrál v řadě českých filmů (Naši furianti, Pantáta Bezoušek), spolupracoval s modřanskými ochotníky.
Raisova do 1971
Karel Václav Rais (1859 – 1926) – český prozaik, psal historické povídky, později se zaměřil na realistické obrazy z vesnického života.
Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice vzhledem k duplicitě přejmenována.

Vokrojova (Modřany)
Jaroslav Vokroj (1911 – 1945) – padl v době Květnového povstání roku 1945 v Modřanech. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Vorařská (Modřany)
Vychází severním směrem z Vrátnické západně od Pískařské a vstupuje do Potahové. Název připomíná dnes již zaniklou voroplavbu na nedaleké Vltavě. Vznikla v roce 2009.

Vosátkova (Kamýk)
Josef Vosátka (1899 – 1945) – zahradník, padl při Pražském povstání 6. 5. 1945. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1976.

Vošahlíkova (Modřany)
František Vošahlík, starosta Modřan v letech 1891 – 1899, mimo jiné se zasloužil o zalesnění Modřan, vybudování radnice, nemocnice a okresní silnice do Zbraslavi aj.
Havlíčkova do 1971 – Karel Havlíček Borovský

Votrubova (Točná)
Původ názvu nezjištěn. Ulice byla pojmenována před připojením Točné k Praze v roce 1974.

Vranská (Kamýk)
Vrané nad Vltavou, ves při Vltavě jižně od Prahy, jejíž jméno nese i přehradní nádrž na této řece. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1955.

Vrátnická (Modřany)
Vychází západním směrem z ulice Mezi vodami severně od ulice K jezu, prochází křižovatkami s Pískařskou a Vorařskou a slepě končí. Název připomíná dnes již zaniklou voroplavbu na nedaleké Vltavě. Vznikla v roce 2009.

Vzpoury (Modřany)
Ulice byla pojmenována na památku internace zdejších mužů v někdejší Pánkově továrně v Komořanech dne 7. 5. 1945. Ulice byla pojmenována před připojením Modřan k Praze v roce 1968.

Za sídlištěm (Komořany)
Název ulice je odvozen od jejího směru, vede od družstevních domů ke komořanským lesům.
V zahrádkách do 1971. Název ulice byl odvozen od její polohy. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Za strojírnami (Komořany)
Ulice dostala jméno podle někdejšího podniku Modřanské strojírny.
9. května do 1971. Po připojení Modřan k Praze v roce 1968 byla ulice kvůli duplicitnímu názvu přejmenována.

Zahrádkářská (Točná)
Název ulice je odvozen od prostředí, ve kterém se ulice nachází. Ulice byla pojmenována po připojení Točné k Praze v roce 1974.

Zálužická (Cholupice)
Pojmenování podle obcí v kraji Jihočeském. Ulice vychází směrem z Podchýšské severně od Kestřanské, prochází křižovatkou s Lhenickou, křižovatkou s Maletickou a slepě končí. Ulice vznikla v roce 2013.

Zárubova (Kamýk)
Karel Záruba (1920-1945), nástrojař, padl 8.5.1945 v Nuslích. Název od vzniku ulice v roce 1976.

Zátišská (Hodkovičky)
Zátiší-Hladoměř bylo až do roku 1922 osadou Modřan. Majitel zdejších pozemků Klán je rozprodával od roku 1880 na parcely (původní název byl také Klánov) a osada byla roku 1922 po vytvoření Velké Prahy připojena k Hodkovičkám. Název ulice podle směru do Zátiší od roku 1932.

Zdislavická (Kamýk)
Zdislavice, ves jihovýchodně od Vlašimi. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Zelenkova (Modřany)
Jaroslav Zelenka (1901-1945), prodavač novin, padl při květnovém povstání v roce 1945 v Podolí. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Zetova (Modřany), dříve Františka Zeta. Ulice se nacházela v prostoru dnešních domů č. p. 2064, 2067 a 2068 mezi ulicemi Komořanská a K Dolům. V roce 2011 byl název již neexistující ulice oficiálně zrušen.

Zimova (Libuš)
Jaroslav Zima (1921-1945), pekař, zemřel na následky zranění utrpěných při Květnovém povstání v roce 1945. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1979.

Zlíchovská (Modřany)
Zlíchov (Zlechov – název od osobního jména Zlech), severní část osady Hlubočepy, ležící jižně od Smíchova. Jméno je odvozeno podle dřívějšího držitele statku Zlecha. Názve ulice od roku 1971.
Nejstarší zmínka o Zlíchově pochází z roku 1257 v souvislosti s kaplí sv. Štěpána, která byla roku 1713 přestavěna na dnešní kostel, zasvěcený sv. Filipovi a Jakubovi. Na počátku husitských válek, kdy byl zdejší dvůr vypleněn husity i křižáky, zabavili tento majetek zničeného kartouzského kláštera na Smíchově Pražané. Po řadě šlechtických majitelů jej roku 1432 koupili opět Pražané. Roku 1547 zkonfiskoval Zlíchov Ferdinand I. a později (v roce 1551) jej prodal Petrovi Chotkovi z Vojnína. Roku 1673 koupili statek jezuité, kteří zde měli také duchovní správu. V roce 1741 při francouzské okupaci Prahy vybudovalo francouzské vojsko ve zdejších skalách silnici podél břehu Vltavy ke Zbraslavi. Od roku 1922 je Zlíchov součástí Prahy.
Karoliny Světlé 1932-1971

Zvolská (Kamýk)
Zvole, ves jižně od Prahy poblíž Vraného nad Vltavou. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1941.

Žampašská (Kamýk)
Žampach (Horní, Dolní), ves jižně od Prahy poblíž Jílového. Ulice nese název od svého vzniku v roce 1941.
Ulice Žampašská zanikla spojením s ulicí Libeřskou. Název ulice Žampašská bude zrušen usnesením RHMP.

 
Zodpovídá: ÚMČ Praha 12
Vytvořeno / změněno: 19.8.2010 / 19.8.2010

 

Zobrazit vyhledávací formulář »


Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.