Silniční okruh kolem Prahy - stavba 513 Vestec - Lahovice

Základní údaje

Fotodokumentace průběhu stavby

www.okruhprahy.cz

ttnz.cz

Sledujte on-line výstavbu nejdelšího mostu v České republice

On-line pohled (přenos zajišťuje společnost NetRex)

Průběh stavby - aktuální články

Základní informace (formát RTF), (formát PDF)

2010

• Připojení Prahy 12 na Pražský okruh a obchvat Písnice (duben 2010)

2009

• Z Brna do Plzně přes Prahu 12 (květen 2009)
• Stavba pražského okruhu se zpožďuje, místo v dubnu bude v září 2010

2008

• Veřejné projednání záměru - komunikačního propojení MČ Praha 12 se Silničním okruhem kolem Prahy, stavbou 513 (leden 2008)
• Veřejné projednání přerušeno (leden 2008)
• Aktuální informace o silničním okruhu, stavba 513 Vestec – Lahovice (březen 2008)
• Byli jsme v tunelu! (červen 2008)
• Nájezd přes Komořany schválen (Noviny Prahy 12, červenec-srpen 2008)
• Poslední prorážka (Redakce Novin Prahy 12, srpen 2008)

2007

• Aktuální informace o silničním okruhu, stavba 513 Vestec – Lahovice - stav k 1.1.2007
• Ekologická zátěž SO 513 (Ing. Jan Zemánek, člen Komise pro dohled nad realizací vybraných staveb)
• Voda se vrátí, ale… (Ing. Hana Jandová, zástupce starosty městské části Praha 12)
• Oznámení o provádění trhacích prací na stavbě SOKP 513 Vestec-Lahovice
• Stavbu tunelu na Pražském okruhu ochraňuje svatá Barbora (www.praha-mesto.cz)

2006

• Komunikační propojení městské části Praha 12 s Pražským okruhem - možné varianty komunikačního propojení (květen 2006)

Popis stavby

Stavba 513 začíná v prostoru mimoúrovňového křížení Strakonická, kde jsou součástí stavby 4 direktní rampy připojující se k mostu přes Vltavu a jedna vratná rampa. Dále trasa pokračuje na nejvýznamnější objekt celé stavby 513 - 236 metrů dlouhý zavěšený most přes Vltavu. Most je navržen o třech polích, společných pro oba jízdní pásy komunikace. Pod mostem je zavěšena lávka pro cyklisty a chodce pro umožnění propojení Komořan a Lahovic.



Na konci mostu trasa přechází železniční trať Praha - Vrané. V dalším průběhu rozděluje prostor bývalého zemníku a skládky. 70 metrů dlouhý přesypaný tunel umožní spojení a zrekultivování obou částí. Před vykřížením se silniční spojkou II/103 Komořany -Zbraslav vstupuje silniční okruh do dvou, pro každý jízdní pás samostatných, téměř dvoukilometrových tunelů. Pravý jízdní pás bude v prostoru tunelu rozšířen o třetí přídavný stoupací pruh. Technické řešení umožňuje též obousměrné provizorní vedení silničního provozu v jedné tunelové troubě. Oba tunely budou mít samostatné odvětrání a protipožární zabezpečení. Napojení na centrální řídící systém a nejmodernější technologické a telematického vybaveni umožní okamžitou změnu provozního režimu v případě nestandardních a mimořádných událostí. K oběma portálům Komořany a Cholupice je možný nezávislý příjezd pro vozidla a techniku záchranného integrovaného systému.

Od horního portálu Cholupice prochází trasa poměrně hlubokým zářezem, který kříží nadjezdy polní cesty a místní komunikační spojky Cholupice - Točná. Prostřednictvím této komunikace s křižovatkou ve tvaru "diamant" je též řešen mimoúrovňový nájezd a výjezd na trasu silničního okruhu pro vozidla správy a údržby. Nájezd a výjezd bude neveřejný. Přes pokračující zářez kříží trasu nadjezdy tří biomostů s připojením místních polních cest a vodoteče. Uvedené biomosty zabezpečí nepřerušení funkce stávajících, v tomto území definovaných biokoridorů tak, aby byl minimalizován vliv stavby na životní prostředí. Zemní tělesa celé stavby budou opatřeny vegetačními úpravami a ochrannými izolačními pásy. Následné křížení komunikace Dolní Břežany - Písnice je opět nadjezdem s mimoúrovňovým připojením trasy křižovatkou ve tvaru "delta". Ta zabezpečí připojení přilehlých územních celků městské části Prahy 12 a oblasti Dolních Břežan k silničnímu okruhu.

V následném násypu trasa mostními objekty kříží vodoteč a místní komunikace do Hodkovic. Asi po sto metrech přemosťuje přivaděč Vestec, napojující se zde křižovatkou tvaru "trubka". Dva přechody vodotečí zabezpečují mosty na hlavní trase ještě v oblasti křižovatky. Vlastní přivaděč Vestec komunikačně připojuje k silničnímu okruhu přilehlé oblasti Písnice a Vestce. Připojení na silnici II/603 je řešeno okružní křižovatkou, která umožňuje i další výhledové pokračováni trasy.

Komunikace Hodkovice - Vestec zachovává svou trasu v místě křížení nadjezdem, obdobně jako následně křižující polní cesta.

V závěru trasy je nadjezd silnice II/101, tak zvaného aglomeračního okruhu s jeho mimoúrovňovým připojením. Technické řešení umožňuje připojení návazné stavby 512 silničního okruhu Jesenice -Vestec a výhledové napojení trasy dálnice D3.

Další informace možno získat na:

• www.okruhprahy.cz
• Ministerstvu dopravy
• Řediteství silnic a dálnic
• Informace o průzkumné štole

Obrazová část:

• Mapa silničního okruhu kolem Prahy 1 (JPG, 86 kB)
• Mapa silničního okruhu kolem Prahy 2 (JPG, 87 kB)
• Ortofotomapa okruhu - stavba 513 - Točná (JPG, 109 kB)
• Ortofotomapa okruhu - stavba 513 - Cholupice (JPG, 110 kB)
• Průzkumná štola - Komořany - Cholupice (JPG, 63 kB)

Varianty vedení trasy Pražského silničního okruhu

Pražský silniční okruh projektuje, financuje a staví stát, nikoliv hlavní město Praha. Okruh pak společně s vnitřním městským okruhem umožní regulaci dopravy v Praze a realizaci systému ochrany města před negativními vlivy dopravy, které jsou již dnes zcela neúnosné a městu hrozí skutečný dopravní kolaps. Takovou funkci plní dopravní okruhy všude na světě.

Aby Praha tuto situaci pomohla státu řešit, a tím řešila i problémy své, zajistila vypracování, projednání a schválení svého územního plánu, který stavbu umožňuje.

Stát zatím může pokračovat ve výstavbě okruhu jen tam, kde to umožňuje platný územní plán hl. m. Prahy. Pražský okruh, který má klíčový význam pro dopravní skelet v této zemi a pro život města, končí zatím vystavěnou částí okruhu u Ruzyně. Auta, která se chtějí dostat ze západu na sever nebo východ Prahy (či obráceně) se musejí doslova propasírovat centrem města, kde nelze regulovat dopravu, neboť není kam automobily odklonit.

Proto jediný reálný dokument, který umístění okruhu řeší, je schválený územní plán hl. m. Prahy, který počítá s variantou vedení pražského silničního okruhu trasou, která je dnes nazývána J. Je nutné říci, že v procesu schvalování pražského územního plánu se Ministerstvo životního prostředí ČR vyjádřilo k této variantě pozitivně. Bez tohoto souhlasu by územní plán nebyl v roce 1999 schválen. Později však, když byla již pro potřeby vlastní realizace stavby, zpracována tzv. EIA (což je posouzení stavby z hlediska jejího vlivu na životní prostředí), která rovněž potvrdila variantu obsaženou v pražském územním plánu, rozhodlo Ministerstvo životního prostředí, že musejí být zpracovány ještě další varianty vedení okruhu. Proto byla vypracována EIA další, která obsahuje pět základních variant a podvarianty vedení silničního okruhu kolem Prahy. I tentokrát však závěry EIA potvrdily s uvážením pozitivního vlivu na hlavní smysl okruhu - ochrany města - variantu J. Jako druhá nejlepší byla v EIA uvedena tzv. varianta Ss. Proč se tedy nyní opět vyostřuje konflikt? Proč se někdo snaží vytvořit dojem obecného či většinového nesouhlasu s variantou, která je po všech letitých prověřeních jediná reálně možná?

Stavba Pražského okruhu v části Ruzyně - Březiněves ve variantě J je dlouhá 16,40 km a nejvíce zlepšuje stav imisí a hlukové situace na území centrální části Prahy. Dopravně se jedná o řešení, které nejlépe splňuje požadavky kladené na tuto stavbu. Z hlediska cílů, které vedou k výstavě Pražského okruhu, tato varianta nejlépe splňuje účel stavby.

Náměstek primátora Martin Hejl k tomu dodává: "Stavba Pražského okruhu ve variantě Ss je 25,13 km dlouhý úsek, u kterého výrazně klesá význam komunikace pro řešení dopravního systému Prahy. Znamená to, že i míra snížení hlukového a imisního zatížení území centrální Prahy zůstane vyšší ve srovnání s variantou J atd. Je sice pravda, že vlastní výstavba varianty Ss zasáhne méně do životního prostředí z hlediska ochrany krajiny - je třeba však důrazně podtrhnout, že jde o zásah do prostředí, ve kterém bude vlastní stavba umístěna. Dopravně pak tato varianta neumožňuje plynulé napojení daného úseku silničního okruhu na jeho sousední úseky v Ruzyni a Březiněvsi. Okruh by musel vést po stávající komunikaci I/7 a dálnici D8, což způsobí nepochybně nadměrné dopravní zatížení předmětných úseků těchto komunikací, vyvolá nutnost jejich zkapacitnění třetími jízdními pruhy a nutnou další výstavbu velkých mimoúrovňových křižovatek a celé další řady vyvolaných podstatných stavebních zásahů do již existujících staveb. Navíc bude muset být řešena též otázka napájecí radiály - tedy další komunikační stavby. Výsledné doporučené řešení navrhované varianty silničního okruhu musí být přijatelné z hlediska ekologické únosnosti území a zároveň musí plnit požadovaný dopravní účel. Z tohoto pohledu i závěry dokumentace EIA doporučují výběr varianty J, která přinese plánované pozitivní ovlivnění stavu životního prostředí území části centrální Prahy reprezentované cca 300 tisíci zde žijícími obyvateli a současně nezhorší prostředí ovlivňující zdraví obyvatel v území lokalizace pod odpovídající hygienické limity".

Pro vlastní provoz ze srovnání variant vyplývá , že Ss je o cca 50 %, tedy o polovinu, delší než J. Důsledek je jednoznačný - když auta ujedou více kilometrů po delším okruhu, tak úměrně tomu vyprodukují více nebezpečných zplodin do ovzduší, a co je nejdůležitější - velká část provozu zůstane v pražských ulicích se všemi negativními dopady na životní prostředí v Praze.

Na otázku, proč město preferuje tzv.jižní variantu Pražského okruhu, odpovídá pražský primátor Jan Kasl:

"Jde o jedinou reálně vyprojektovanou a řádně prověřenou trasu, vycházející ze zkušeností 64 let hledání optimální trasy okruhu kolem Prahy, či o nejlepší ze všech špatných řešení pro ty, kteří nechtějí pokud možno žádné silnice. Tato trasa byla dohodnuta v průběhu 90 tých let a byla kladně projednána mimo jiné i s ministerstvem životního prostředí při návrhu Územního plánu hlavního města Prahy v roce 1997. Další alternativy - nově či staronově vytvářené pro účely projednání studie vlivu stavby na životní prostředí podle zákona 244/1992 Sb. jsou pouze horšími modifikacemi trasy, která má především odvést mimo vnitřní město tranzitní dopravu, vhodným způsobem rozvádět vnější cílovou i vnitroměstskou dopravu či nejblíže k cíli cesty a optimálně propojit okrajové části města. Okruh tak umožní vytvářet systémové podmínky pro ochranu životního prostředí ve městě i Středočeském kraji. Bez zprovoznění této trasy nemůže město otevřít městský okruh spojující Strahovský tunel a Pelc-Tyrolku, stavbu chránící vlastní jádro města, protože by se na tento "vnitřní" okruh dostala tranzitní doprava.

Souhrnně řečeno, město preferuje tzv.jižní variantu Pražského okruhu, protože celkově lépe chrání obyvatele a jejich životní prostředí ve městě než varianty jiné a zároveň je tato stavba pro město přijatelná z hlediska reálnosti a časového postupu výstavby na rozdíl od variant ostatních, které nedávají jistotu výstavby v horizontu deseti let."

(www.praha-noviny.cz, listopad 2001)

Otázky

Zajímala by mě stavba okruhu=koridoru kolem Prahy. Zaslechl jsem, že se začíná stavět úsek Radotín - směr na Točnou, v jakém místě zasáhne okruh oblast Točná, letiště Točná a přilehlé oblasti, v jakém místě povede?

K žádosti o informaci na trasu silničního okruhu sděluji: Trasa silničního okruhu je vedena přes ulici Komořanskou, ulici Na Jitřence, jižně od letiště Točná, Cholupic a Cholupické bažantnice. Tato trasa je vyznačena v platném územním plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy, který je k nahlédnutí na odboru výstavby, oddělení územního rozhodování.

Odbor výstavby, ÚMČ P12
(www.praha12.cz, březen 2002)

Kdy konkrétně se začne s výstavbou silničního okruhu na území Modřan (Komořan), a v jaké fázi správního řízení se stavba nachází - tj. existuje-li již územní rozhodnutí a stavba již byla povolena?

Územní rozhodnutí na silniční okruh bude vydávat MHMP - odbor územního rozhodování, v jaké fázi toto řízení je, Vám mohou sdělit na tomto odboru MHMP. Časový harmonogram výstavby Vám může sdělit investor - Ředitelství silnic a dálnic Praha, Na Pankráci 546/56, 145 05 Praha 4.

Odbor výstavby, ÚMČ P12
(www.praha12.cz, duben 2002)

Jakým způsobem se radnice chystá na uvedenou výstavbu okruhu?

Tato stavba, resp. její část, která prochází územím naší městské části již dostala kladné stanovisko ministerstva pro životní prostředí v rámci projednání stavby podle zákona č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů staveb na životní prostředí a v současné době investor projednává s orgány státní správy projekt pro stavební povolení pro průzkumné štoly na trase plánovaného okruhu. K tomu je dále potřeba říci, že ke každé plánované stavbě ve fázi územního řízení se vyjadřují také orgány státní správy a zde není nikdy jisté, jak se k projektu vyjádří a co budou požadovat. Proto obvyklý termín pro získání územního rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení se uvádí běžně 2 roky a zpravidla to tak časově vychází. Vzhledem k tomu, že územní rozhodnutí takovéto rozsáhlé stavby projednává Magistrát hl.m. Prahy a nikoliv naše oddělení územního rozhodování, nelze opravdu mluvit za Magistrát, kdy bude nějaké rozhodnutí vydáno, kdy investor požádá o stavební povolení a kdy se skutečně začne stavět. Může do toho totiž ještě zasáhnout odvolání některého z účastníků řízení proti vydaným rozhodnutím, potom věc projednává nadřízený orgán státní správy a věc se časově protahuje. To je důvod, proč nikdo nemůže zodpovědně říci, kdy se začne opravdu stavět. Stačí si vzpomenout na obstrukce kolem výstavby obchvatu Plzně.

K tomuto tématu bych na závěr chtěla připomenout, že napojení ulice Komořanské na silniční okruh není plánováno, protože zastupitelstvo městské části k tomu nedalo souhlas, nehledě na to, že i petice obyvatel Komořan byla ostře proti napojení.

JUDr. Helena Chudomelová, zástupce starosty
(www.praha12.cz, květen 2002)

Máte představu, jakým způsobem tato stavba ovlivní život v Modřanech, co pro její optimální dopad na životní prostředí radnice dělá. Po zkušenostech s přípravou a realizací stavby v ulici Jordana Jovkova se oprávněně obávám o způsob stavby okruhu a domnívám se, že příslušné kroky k ochraně prostředí je třeba udělat včas! Ne, abychom se my, obyvatelé Modřan dozvěděli, že probíhá stavba až v okamžiku, kdy budou Modřany zcela neprůjezdné.

Dobrý den, já mohu reagovat pouze na to, o čem vím a co náleží do mé kompetence. Neodvažuji se mluvit za jiné a potom třeba vysvětlovat, proč se věci mají jinak, než jsem uvedla, protože jsem o tom neměla dostatečné informace. Stavba okruhu a její vliv na život v Modřanech je právě jedna z těch spekulací. Protože zatím nebylo vydáno územní rozhodnutí, nejsou stanoveny podmínky, za jakých se stavba do území umísťuje. Co přinese výstavba je možné pouze odhadovat, nejspíše zvýšenou nákladní dopravu na silnici, ale může to být i tak, že více zatížená komunikace bude ta, která vede břežanským údolím. Pokud vím, nebylo ještě výběrové řízení na dodavatele stavby a tudíž odkud se bude vozit materiál, kde bude skládkování vytěžené zeminy z tunelu apod. Zatím se projednává stavební povolení na vybudování průzkumných štol pro tunel. Hotová stavba by měla naší městské části dopravně naopak ulevit. Podle předběžných předpokladů Magistrátu by mohla stavba být hotova v roce 2005.

JUDr. Helena Chudomelová, zástupce starosty
(www.praha12.cz, květen 2002)

Je při plánování tohoto okruhu také plánovaná nějaká ochrana občanů Cholupic před spadem splodin, které vítr bude od této silnice zanášek přímo k jejich obydlí? Tento problém se týká také Cholupické bažantnice, kam bude vítr kromě splodin zanášet také hluk.

Silniční okruh kolem Prahy, stavba Lahovice - Vestec - Jesenice byla hodnocena podle zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Výsledkem procesu byl odborný posudek stavby Ministerstva životního prostředí, který hodnotí komplexně vliv stavby na všechny složky životního prostředí. Vliv stavby na ovzduší byl součástí posuzované dokumentace. K závěrečnému posudku se vyjadřovaly příslušné obce a dotčené orgány státní správy.Tento posudek byl rovněž předmětem veřejného projednání, svá vyjádření předložila i občanská sdružení. Souhlasné stanovisko MŽP k záměru stavby je podmíněno rozsáhlou řadou požadavků s cílem minimalizovat negativní vliv stavby na okolní území. Mezi komunikací a obytnou částí Cholupic a přírodní památkou Cholupická bažantnice bude vytvořen násyp s výsadbou dřevin, který by měl zmírnit negativní vlivy z provozu na komunikaci.

Dokumentace k této stavbě včetně odborných vyjádření a posudků je značně obsáhlá, proto máte-li zájem o podrobnější informace a údaje, jsou Vám k dispozici na odboru životního prostředí a dopravy Úřadu městské části Praha 12, Cílkova 796, Praha 4.

Odbor životního prostředí a dopravy, ÚMČ P12
(www.praha12.cz, květen 2002)

Příprava stavby okruhu začne na podzim

P r a h a - Po několika letech ostrých půtek mezi zástupci městských částí a občanských iniciativ začnou letos na podzim přípravné práce na jihozápadní trase dálničního okruhu kolem hlavního města. "Stavbaři budou razit průzkumné štoly pro tunely mezi Slivencem a Vestcem," řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Blanka Stehlíková.

Vlastní dálnice by se podle mluvčí mohla začít stavět v příštím roce. Původně navrženou trasu blokovaly občanské iniciativy, jimž podle právníka Petra Kužvarta vadilo, že by komunikace zničila přírodní rezervaci Slavičí údolí u Radotína.

To, jak hlavnímu městu toto dopravní spojení zoufale chybí, se prokázalo opět minulý týden při desítkách dopravních nehod v ulici K Barrandovu, po níž denně jezdí desetitisíce aut mezi brněnskou a plzeňskou dálnicí.

"Už toho začínáme mít dost, uvažujeme o tom, že tady tu silnici zablokujeme, protože už nevíme, jak na naši děsivou situaci upozornit," řekl jeden z obyvatel sídliště, jenž si nepřál zveřejnit své jméno.

Mluvčí radnice Prahy 5 Vít Drbal však takový razantní protest považuje za přemrštěný. Nyní, kdy je stavba okruhu těsně před zahájením, jsou takové demonstrace k ničemu. To, že tady několik hodin nebudou jezdit auta, nic neřeší."

Dálniční okruh mezi Slivencem a Jesenicí by mohl být dokončen v roce 2005.

Problémy však zůstávají na severu, kde různé zájmové skupiny se snaží zabránit výstavbě jižní trasy pod Suchdolem a chtějí, aby tam okruh vedl dál od Prahy přes Středočeský kraj.

Je jasné, že spory výrazně brzdí stavbu této komunikace. Pomohl by tedy metropoli speciální zákon o pražském okruhu, který by například stanovil jeho trasu a urychlil výkup pozemků? Parlament již jednou takto pomohl stavbě plzeňského obchvatu, ale politici jsou k této možnosti zdrženliví.

Pražský poslanec a místopředseda ODS Jan Zahradil tvrdí, že jako krajní možnost si podobné řešení dokáže představit. "Šlo by to v případě, pokud by obstrukce trvaly dlouhou dobu a v Praze by se třeba kvůli tomu výrazně zhoršilo životní prostředí," řekl. S ním souhlasí i poslanec Karel Šplíchal (ČSSD) a senátor Josef Pavlata (ODS).

Náměstek primátora Martin Hejl (ODS) však zákonu o okruhu příliš nakloněn není. "Jsem nepřítelem takových řešení. Myslím si však, že obecně by měl parlament přijmout takový zákon, který by upravil práva i povinnosti občanských iniciativ. Jde třeba o to, zda je správné, aby občané Opavy mohli zasahovat a blokovat dopravní stavby u Plzně," dodal.

Komplikovanou dopravní situaci v okolí Barrandovského mostu pomůže vyřešit až výstavba jihozápadní části městského okruhu. Do té doby však budou řidiči mezi brněnskou a plzeňskou dálnicí projíždět tímto úsekem.

MAFA - Jan Schejbal
(MF Dnes, duben 2002)

Silniční okruh kolem Prahy

V dubnu 2003 bude na silničním okruhu Praha stavba 513 Lahovice – Vestec – Jesenice proveden podrobný geologický průzkum – tzv. průzkumná štola. Na základě výsledků, které při tomto průzkumu získáme se dá dost přesně vyprojektovat budoucí tunel. Průzkumná štola bude prováděna jak ze strany Cholupic, tak ze strany Komořan.

Stavba 514 Lahovice – Slivenec by se měla zahájit ve 2. kvartálu 2003. Druhá průzkumná štola by měla následovat tak za 1 až 2 měsíce za tou první. Na obou stavbách jsou plánovány tunely (1600 – 2000 m).

Výběrová řízení na ně již proběhla a smlouvy jsou uzavřeny s firmami Subtera, a. s. a Metrostav, a.s.

Zahájení samotných staveb bude nejdříve ve 2. pol. roku 2004 (záleží na odvoláních), jsou to značně složité stavby, dohromady přes 3 km mostů a 4 km tunelů. V současné době probíhá územní řízení a Ředitelství silnic a dálnic čeká na vydání územního rozhodnutí.

Silniční okruh kolem Prahy je členěn celkem na 11 stavebních částí a jeho délka bude 81 km.

(Mgr. Martina Vápeníková, tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR)

Jižní úsek pražského okruhu by měl být hotov do roku 2006

Průzkumnou štolu začali v pondělí v Komořanech hloubit dělníci Subterry. Na jejím místě má za tři roky vést dvoukilometrový tunel do Cholupic, který bude součástí silničního okruhu Prahy. Ten by měl v budoucnu obepnout celou metropoli a ulevit tak přetížené dopravě v centru.

"Díky štole zjistíme geologii místa a potom můžeme jednodušeji určit optimální a nejlevnější řešení celé stavby," sdělil Pavel Stoulil, marketingový ředitel Subterry. Dokončení štoly je plánováno na červen příštího roku.

Samotný tunel, stejně jako navazující úsek z Lahovic do Slivence, by měl být hotov do konce roku 2006. Zhotovitel stavby ale zatím není určený, protože dosud neproběhla veřejná soutěž. Zajímavostí úseku s tunelem, označeného 513, bude půlkilometrový most přes Vltavu. Pod ním se počítá se zavěšením lávky pro cyklisty a chodce, která spojí Komořany a Lahovice.

O několik stovek metrů dál vjedou vozidla do již zmiňovaného tunelu. Na úseku mezi Lahovicemi a Slivencem se stane dominantou 60 metrů vysoký most přes Lochkovské údolí a most přes Berounku s rozpětím asi 100 metrů. Obě části okruhu přispějí po svém dokončení k propojení dálnic D5 a D1.

Městský okruh povede již schválenými místy, jak s tím počítá územní plán Prahy. "Nepřipustíme diskusi, aby úseky vedly jinudy, než bylo schváleno. Nic už se měnit nebude," tvrdí radní pro dopravu Radovan Šteiner v narážce na to, že se některým městským částem nelíbí, kudy přes jejich území okruh povede.

(www.vecernik.cz, červen 2003)

Stavba průzkumné štoly 513 zahájena

Slavnostním zahájením a osazením dřevěné sošky sv.Barbory – patronky horníků – začala dnes v Komořanech stavba průzkumné štoly. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších staveb silničního městského velkého okruhu, která má ověřit naplánované technologie. Provádí se jako průzkumné geologické dílo, které má podrobně zmapovat geologické podmínky v trase připravovaných silničních tunelů stavby č. 513 v úseku Lahovice - Vestec.

Trasa jižní části vnějšího silničního okruhu kolem Prahy od Cholupic k Vltavě bude procházet od km 7,108 do km 9,045 dvěma jednosměrnými tunelovými troubami. Levá tunelová trouba bude třípruhová s ohledem na stoupání 4 % (stoupací pruh), pravá tunelová trouba při stejném sklonu bude dvoupruhová. Zahájení se zúčastnili generální ředitel ing.Petr Laušman, generální ředitel Subterra a.s. ing.Petr Kuchár, zástupci MHMP a MČ Praha 12 – starosta Petr Hána a místostarostové JUDr.Helena Chudomelová a MUDr.Ladislav Kouba. Více se dočtete v letním čísle Novin Prahy 12, které bude do schránek distribuováno počátkem července.

(Ing. Michaela Šulcová, tiskové odd. ÚMČ Praha 12, červenec 2003)

Stavbu průzkumné štoly komplikují tisíce tun pohyblivého písku

U Komořan se nyní staví průzkumná štola k tunelu, který bude součástí dálničního obchvatu metropole. Městský obchvat má především sloužit tranzitní dopravě, takže ti řidiči, kteří hlavním městem jen projíždějí, nebudou muset jezdit přes Barrandovský most či přetíženou Jižní spojku. Vlastní ražení dvoukilometrového tunelu ještě nezačalo. Tuneláři razí v trase budoucího tunelu zatím jen průzkumnou štolu, aby zjistili, jaké překážky je v podzemí čekají. Celý úsek dálničního obchvatu kolem Prahy mezi Slivencem a Jesenicí včetně komořanského tunelu má být dokončen v roce 2007.

Dělníci nyní razí průzkumnou štolu, která je první stavbou budoucího tunelu na dálničním obchvatu kolem Prahy v úseku mezi Slivencem a Jesenicí. Odborníci totiž musí nejdříve prozkoumat, na jaké překážky mohou stavbaři uvnitř kopce při ražbě narazit. A komořanský masiv je těžkým protivníkem, tisíce tun pohyblivého písku vzdorují tunelářům, kteří při tempu dva až tři metry denně prorazili zatím asi sto dvacet metrů štoly. "Bude to nejtěžší tunelová stavba v Praze, Mrázovka a Strahov, to byla pohádka proti tomu, co nás čeká tady," řekl mistr Ladislav Machander.

Když člověk vidí raziče, jak zápasí s tunami písku, má dojem, že se přenesl o několik století zpátky. Krumpáče, lopaty a silné svaly mužů, to je jediná technika, která na písek platí. Strop a stěny štoly musí dělníci ihned podkládat železnými okružími a na ně nastříkat beton. Kdyby se o chvíli opozdili, písek je zavalí.

"Doufáme, že to tak po dvou stech metrech skončí a narazíme na skálu, kde můžeme střílet dynamitem. Pak budeme razit zhruba šest metrů denně," tvrdí Machander. Avšak vytěžený písek ze štoly a budoucího tunelu neskončí někde na skládce. Podle Pavla Stoulila, mluvčího společnosti Subterra, která tunel staví, budou mít z písku užitek milovníci koupání a obyvatelé barrandovského sídliště. "My ho totiž odvážíme na stavbu akvaparku do Čestlic a na rozestavěnou tramvajovou trať z Hlubočep na Barrandov," řekl Stoulil.

Pod masivem z Komořan do Cholupic by měly vést za několik let dva téměř dvoukilometrové tunely, jeden s dvěma jízdními pruhy, druhý s třemi jízdními pruhy. "Ten s třemi pruhy bude napravo ve směru od Vltavy a budou po něm jezdit auta do kopce, takže jeden z nich bude pro pomalé kamiony," tvrdí mluvčí.

Podle původních plánů měly údolím Berounky a Vltavy nyní projíždět tisíce aut denně po nové dvoukilometrové estakádě na rychlostní komunikaci, ale protesty některých občanských sdružení stavbu zastavily. Mluvčí ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková uvedla, že stavba této důležité rychlostní silnice měla začít v příštím roce a skončit do tří let.

Tyto plány však zkřížilo odvolání Ateliéru pro životní prostředí proti územnímu rozhodnutí o výstavbě okruhu mezi Slivencem a Jesenicí. Dokud jej úředníci nevyřídí, tak se na jihu stavět nemůže.

Stavby na dálničním okruhu na jihu Prahy - Estakáda nad údolím Berounky

1. Od tunelu nad Radotínem až k tunelu u Komořan vznikne čtyřpruhová komunikace dlouhá 2,4 kilometru
2. Tunel mezi Komořany a Cholupicemi
   • tunel se bude skládat ze dvou tunelových rour dlouhých 1932 m
   • v tunelové části ve směru od Vltavy budou tři jízdní pruhy kvůli stoupání
   • v druhé části tunelu směrem k Vltavě budou jen dva pruhy

(MF Dnes, srpen 2003)

Auta projedou tunely v roce 2008

Jihozápadní část pražského okruhu bude stát 20 miliard korun, severní dvojnásobek

Včera oficiálně začala ražba průzkumné štoly k tunelu mezi Lochkovem a Radotínem. Hotovým úsekem pražského okruhu projedou první řidiči v roce 2008.

Praha - Stavbu zatím jen sto pětačtyřicet metrů dlouhé průzkumné štoly, která vede v jednom ze dvou tunelů dlouhých třináct set metrů, jež spojí radotínskou stráň nad Berounkou a Lochkov, včera při tradičním umístění sošky svaté Barbory posvětil i radotínský farář Evžen Hlaváček.

Zatímco společnost Metrostav razí část pražského okruhu mezi Lahovicemi a Slivencem, na opačné straně údolí Vltavy a Berounky již dělníci společnosti Subterra prorazili stovky metrů průzkumné štoly, ze které později vznikne téměř dva kilometry dlouhý tunel, který bude součástí úseku Lahovice - Vestec.

"Dobudování pražského okruhu je prioritou vlády," sdělil ministr dopravy Milan Šimonovský s tím, že vláda před čtrnácti dny rozhodla, že požádá Evropskou investiční banku o úvěr nejen na stavbu štoly, ale i tunelů a mostů ke Slivenci i k Vestci.

Dalších šestnáct kilometrů

Podle ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Pavla Švagra by úvěr na obě stavby měl činit 310 milionů eur, což odpovídá deseti miliardám korun, zbývajících deset miliard korun by měl hradit stát.

Z plánovaných třiaosmdesáti kilometrů pražského dálničního okruhu je zatím v provozu 18 kilometrů. Stavba úseku Lahovice - Slivenec okruh prodlouží o šest kilometrů. Jeho součástí bude téměř půlkilometrové přemostění Lochkovského údolí a krátký most přes okraj Slavičího údolí. Na vyústění tunelu z Lochkova do Radotína naváže více než dvoukilometrová estakáda přes údolí Berounky, která bude od mimoúrovňové křižovatky se Strakonickou silnicí stoupat do desetikilometrového úseku až k Vestci.

"Doufám, že ražba průzkumné štoly Radotín - Lochkov bude dokončena do dubna 2005, kdy by se mělo rozhodnout o dodavateli vlastní stavby úseku pražského okruhu," uvedl primátor Pavel Bém. Dodal, že na obou částech jihozápadní části okruhu by se mělo začít stavět v roce 2005.

"První řidiči by tudy měli projet na přelomu let 2007-8. Se zprovozněním severozápadní části počítáme na konci roku 2010," podotkl Bém. Proti plánované trase severní části okruhu, která by procházela i dosud nejvyšším mostem v republice, protestují ekologové a obyvatelé a zástupci přilehlých obcí.

Nejblíže je Mrázovka

Podle primátora však bude tato stavba za 40 miliard korun otevřená na začátku roku 2011. Zatímco se ražení tunelů na pražském okruhu teprve připravuje, se zprovozněním další části městského okruhu, tunelu Mrázovka, se počítá již k 1. září.

Na Mrázovce dělníci dokončují obklady tunelů a především v jižní části dodělávají v Česku ojedinělý větrací systém. "Kromě standardních ventilátorů jsou každých dvacet metrů na stropě umístěné příčné štěrbiny, které v případě požáru nasají kouř," řekl ředitel stavby Jiří Krajíček ze společnosti Subterra, která tunel buduje spolu s Metrostavem. Jen zázemí vzduchotechniky zabírá rozlehlé prostory, o kterých po zprovoznění řidiči nebudou vůbec vědět.

(MF Dnes, březen 2004)

Pozn. informace na těchto stránkách nejsou zcela kompletní, jsou zde pouze články či dotazy vybrané z www.praha-noviny.cz, zpravy.idnes.cz, Novin Prahy 12.

---

Za stránku odpovídá: Ing. Arch. V. Černý, KS, ÚMČ Praha 12
Poslední aktualizace: 06.04.2010