Voda se vrátí, ale…
Ekologové, ale také Úřad městské části a občané bijí na poplach. Obávají se možných důsledků výstavby Silničního okruhu kolem Prahy Lahovice- Vestec. Již v první etapě stavby s označením SO č. 513 byl zaznamenán citelný pokles spodní vody, což má neblahý vliv i na lesní porost v okolí tunelu.
V odborném posudku Ekologická zátěž stavby 513 jsme slovy ing. Zemánka popsali stávající situaci. Na možná východiska při řešení důsledků stavby na životní prostředí jsme se zeptali zástupce starosty Ing. Hany Jandové, do jejíž kompetence tato oblast spadá.
Paní místostarostko, mohla byste nejprve upřesnit dodavatelsko odběratelské vztahy při výstavbě okruhu?
„Silniční okruh kolem Prahy, který má v části stavby Lahovice- Vestec číselné označení 513, bude mít po dokončení zásadní význam pro zklidnění dopravy v metropoli. Investorem je stát zastoupený Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, závod Praha. Za zhotovitele stavby bylo vybráno „Sdružení Vestec – Lahovice“, složené ze SKANSKA DS a.s., SKANSKA BS a.s. a Alpine Mayreder s.r.o. Úřad městské části Praha 12 vystupuje jako účastník stavebního řízení, stejně jako úřady Prahy 16, Zbraslavi, Dolních Břežan nebo Libuše. Nicméně stranou nezůstáváme. Rada městské části zřídila Komisi pro dohled nad realizací vybraných staveb, v níž má stavba 513 nyní prioritu. Hlavně se snaží zlepšovat komunikaci a součinnost mezi jednotlivými subjekty výstavby. Při takto velké a rozsáhlé akci opravdu nelze předjímat všechna rizika a některé nečekané problémy se musí řešit operativně.“
Jaká je šance, že se podaří vyřešit problém se zásobami spodní vody a vysychajícími potoky?
„Když to opět zarámuji v širším kontextu, musím se vrátit až do roku 2003, kdy se začala razit průzkumná štola pro budoucí tunel silničního okruhu 513. Při ražbě začala vytékat do štoly nahromaděná podzemní voda, která se původně přečerpávala do Cholupického potoka. Protože však byla silně zkalená jílovými částicemi, vzbudilo to nevoli místního občanského sdružení. A tak ji stavbaři nakonec museli odvážet. Občané Točné v ul. Branišovská si jistě pamatují, že tudy cisterny projížděly řadu týdnů, ve dne v noci. Brzo měli té kalné vody „plné zuby“. Jenže voda pak začala krajině silně scházet. V okolí průzkumné štoly zmizely studánky, tůňky, mokřiny i potoky. To už se začali ozývat i myslivci, kteří v této oblasti působí dlouhé desítky let, protože pozorovali vysychání přirozených vodních zdrojů pro zvěř. Naštěstí je ve stavebním povolení pro první část stavby okruhu nařízeno odstranit škody, které na Komořanském a Cholupickém potoce vznikly. Po dokončení díla by měly být potoky uvedeny do původního stavu, a to jak z hlediska kapacity průtoku, tak kvality vody. Aby nedošlo k nevratným škodám na vodním režimu, realizují se již nyní dílčí dočasná opatření k zavodnění potoka.“
Pokud ale víme, komise, kterou jste zmínila, upozorňuje hlavně na problém lesa nad tunelem. Na ten se nepamatovalo?
„Problém lesa nad budoucím tunelem tkví v tom, že investor nepočítal v nákladech na stavbu s nutností řešit důsledky poklesu spodní vody na okolní přírodu. Pro nás je podstatné, že nám poskytl výsledky měření výšky spodních vod před ražbou průzkumné štoly i v jejím průběhu. Z těchto měření se dají přesně vysledovat souvislosti mezi postupem prací na ražbě štoly a poklesem hladiny spodních vod v jednotlivých monitorovacích vrtech. Jakkoli se můžeme s investorem přít o stav převážně dubového lesa nad proraženou štolou a o době, kdy vlastně začal prosychat, výsledky měření jsou nezpochybnitelné. Navíc, navržená technologie bude vodu, co přiteče k vnějšímu plášti tunelu, odvádět drenážním systémem do Vltavy, což stavu lesa dozajista neprospěje. Musím však říci, že investor nám vychází vstříc. Rozšířil sledování stavu lesa a provádí chemickou injektáž ve zkušebním místě, kde voda proniká puklinami do průzkumné štoly. Jestli se injektáž prokáže jako dostatečná zábrana průsaku vody, půjde o to, aby se našly finanční prostředky na uplatnění této technologie při celé stavbě tunelu. Pak by byla šance, že se hladina spodní vody v této lokalitě navrátí na původní výši.“
A když to nepomůže?
„V opačném případě budou nutné finanční zdroje na revitalizaci lesa. Obě varianty budou jistě znamenat navýšení nákladů na stavbu, ale šetřit na životním prostředí by stát jako investor neměl! Cílem naší městské části je, aby byly dopady do životního prostředí řešeny současně se stavbou, a ne aby je někdy v budoucnu museli řešit naši potomci.
Jeden z členů komise pro dohled nad vybranými stavbami Ing. Jan Zemánek připravil zevrubný rozbor příčin poklesu hladiny spodních vod v důsledku stavby silničního okruhu. Článek s titulkem „Ekologická zátěž SO 513“ jsme zařadili na internetové stránky Prahy 12 do sekce Výstavba, kde najdete i řadu dalších informací o této investiční akci“.
Za rozhovor paní místostarostce Ing. Haně Jandové děkuje PhDr. Danuta Beranová
