Silniční okruh kolem Prahy, úsek 513 Vestec – Lahovice - březen 2008
Výstavba Silničního okruhu kolem Prahy, stavba SO 513 Lahovice – Vestec je nejsledovanější investiční akcí v naší městské části. Požádali jsme investora Ředitelství silnic a dálnic ČR o zaslání aktuálních informací, jejich zprávu zveřejňujeme...
Dne 18.3.2008 po 13. hodině se uskutečnila prorážka jednoho z tunelů silničního okruhu v Komořanech. Jednalo se o větší z obou tunelů, který probíhá v trase dříve vybudované průzkumné štoly, Tato štola měla plochu výrubu cca 25m2 a nacházela se u stropu nynějšího tunelu. Plocha výrubu tohoto budoucího třípruhového stoupacího tubusu činí 112,8 m2. Délka ražené části tunelu je 1.677 m, neboť z celkové délky 1.937 m je v Komořanech hloubená část o délce 175 m a v Cholupicích hloubená část o délce 85 m. Tunel se začal razit 4.4.2007 a to přes průzkumnou štolu, neboť hloubená část v Komořanech nebyla ještě hotova a v Cholupicích nebylo zkolaudováno zařízení staveniště. Ražba z cholupického portálu byla zahájena až 11.9.2007. Obě ražby se tedy setkaly blíže k cholupickému portálu. Vyražena je horní část profilu tzv. kalota, opatřena armaturou a zastříkána betonem a v určitém odstupu se pak razí spodní část tzv. počva a to nejdříve jedna polovina a po zaarmování a zastříkání betonem druhá polovina. Toto primární ostění se posléze zhruba vyrovná, zaizoluje, namontuje se armatura a je připraveno k betonáži sekundárního ostění. Bednící vozík je již smontován před tunelem v bývalé komořanské pískovně. Tlouštka betonu sekundárního ostění je 43 cm. Najednou se betonuje blok o délce 12 m.
Druhý dvoupruhový klesající tunel, který je položen severněji od třípruhového, má plochu výrubu 107,2 m2, jeho celková délka je 1.921,47 m, hloubená část u komořanského portálu je 173,82 m, u cholupického portálu 73,42 m, čili ražená část je dlouhá 1.674,23 m. Ražba byla zahájena z cholupického portálu 23. listopadu a z komořanského portálu 29. listopadu 2007. Prorážka se očekává v létě 2008.
U portálů vybíhají tunely těsně vedle sebe, v trase jsou však vzdáleny až 40 m. Obě trouby jsou propojeny celkem 8 propojkami, které umožňují záchranu při nehodách. Zhruba v polovině trasy je poblíž statku na Nouzově větrací šachta s výdechovým objektem, který zajišťuje větrání. Tunely mají v celé délce stoupání 4%, očekává se tedy znečištění od výfukových plynů těžké nákladní dopravy.
Oba tunely jsou téměř v celé délce raženy za pomoci trhacích prací. Na ty je zpracován projekt, v němž jsou navrženy mimo jiné podle zjištěných geologických podmínek hloubky vrtů, jejich rozmístění, velikosti náloží a časová prodleva při jejich odpálení. Vypočtěny jsou i hranice zóny ovlivněné odstřelem podle stupně rychlosti kmitání. Hodnoty povolené normou nesmí zasahovat do obydlených částí. Tento projekt je podkladem pro vydání rozhodnutí o povolení trhacích prací, které vydává Oblastní báňský úřad v Kladně a stanovuje v něm podmínky pro provádění prací. Dodržování těchto podmínek musí být zaznamenáváno a je báňským úřadem kontrolováno. Přes to však došlo v lednu a únoru 2008 ke stížnostem některých občanů z rodinných domků poblíž komořanského portálu, že jim trhací práce způsobily škody na objektech. Průběžně prováděný monitoring účinků trhacích prací žádné odchylky od projektu nezaznamenal, ale přes to byly u majitelů postupně osazeny měřicí přístroje, aby se změřily hodnoty otřesů přímo na místě. Měření se provádělo 3 – 7 dní, výsledky byly zaznamenávány a vyhodnoceny znalcem. Ve všech případech se prokázalo, že naměřené hodnoty seismických účinků trhacích prací nepřesáhly nejvýše přípustné meze stanovené normou. Naměřené hodnoty rychlosti kmitání byly okolo 0,1 mm/s, povolená hodnota je 10 – 20 mm/s. Ani tlakovzdušné účinky nepřesáhly hodnoty, při nichž dochází k porušení skleněných a keramických ploch. Souvislost mezi účinky tracích prací a poškozením objektů se neprokázala. Proto budou další měření případně prováděna pouze na náklady stěžovatelů (cca 40 tis. Kč). Nyní jsou měřicí přístroje osazeny na samotě Nouzov, kde se sleduje jednak vliv trhacích prací při hloubení větrací šachty a jednak trhacích prací při ražení dvoupruhového tunelu. Obě pracoviště se vzdalují od cholupického i komořanského portálu, odstřely nebude již tak slyšet.
Další trhací práce budou podle potřeby prováděny při hloubení zářezu komunikace jižně od Cholupic, kde byly již použity na podzim a byly také předmětem stížností. Měření neprokázala překročení hodnot, ale byla dohodnuta další opatření, aby se stížnosti a obavy občanů minimalizovaly.
Samostatným problémem této významné komunikační stavby je údajný vliv ražby tunelů na usychání lesa. Znaleckými posudky bylo prokázáno a dokladováno, že k usychání dubových porostů docházelo již dávno před zahájením stavby (zpráva VÚLHM Strnady z r. 1994) a je způsobeno houbovým napadením. Nyní byly znalecké posudky provedeny na pruh lesa nad tunely o šířce 250 m a usychání porostů za tři roky od proražení štoly se nijak neprojevilo. I přes tyto výsledky přistoupil investor na návrh sdružení firem, které se zabývají injektážemi hornin, na provedení injektážního pokusu ve vytypovaných zvodnělých zónách tunelu. V těchto místech byly provedeny injektáže polyuretanovou pěnou, aby se zastavily průsaky vody do tunelu. Ty se v těchto místech skutečně odstranily, ale vzhledem k charakteru a propustnosti rozpukaných hornin si podzemní voda najde jinou cestu. Injektování kolem celého průřezu obou tubusů a v celé délce by bylo nehospodárné a nepřineslo požadovaný efekt. Pro záchranu lesa je třeba urychlit hospodářský plán obnovy s výsadbou různých druhů dřevin, neboť dubové monokultury jsou náchylné k houbovému onemocnění, jehož příčina není prozatím známa.
20.3.2008 Ing. Selichar
